Tento blog jsem přesunula pod nové jméno na novou adresu - wellbekind.blogspot.com. Dále budu publikovat již jen tam. Pokud jste tento blog sledovali či na něj odkazovali, prosím, přesuňte svou pozornost i odkazy na novou adresu, díky :)
K změně názvu, přesto, že už byl celkem zavedený, jsem se rozhodla proto, že nevyjadřoval přesně to, o co usiluji. Veganství není to jediné, co mám na zřeteli, respektive, je to součást něčeho širšího. Navíc píšu i o jiných věcech než jen o zvířatech a veganství. Slovo etika ve spojení s veganstvím se mi pak zdálo příliš mravokárné. Název We'll be kind - Budeme laskaví je mi bližší a odkazuji na něj radši. Cítím, že lépe vyjadřuje to, o co se svým psaním i působením snažím.
Přemistěme se tedy na novou adresu a pokud vás moje psaní zaujímá, přihlašte se se svým účtem k odběru či zasílání nových příspěvků emailem :)
B.
This blog has been moved to a new address under a new name: wellbekind.blogspot.com. From now on I will only post there. If you had followed this blog or linked to it, please move your attention and links to the new address, thank you :)
I decided to change the name because the previous one - Vegan Ethics didn't fully reflect what I am trying to achieve with this. Veganism is not the only thing I live, or to say, it is a compound of a whole. And I write about other things than animals and veganism, too. Apart from this, the term Ethics in a combination with veganism felt a bit moralizing (more like that in Czech than English). We'll be kind feels closer to what I want and is easier for me to share. It goes more to the point of what I am trying to create with my writing and actions.
So let's move on to the new address and if you want to, follow me with your Google / Blogspot account or submit an email address to receive updates by email!
B. :)
30 ledna, 2013
09 března, 2012
Holubí etudy
Jako pražské dítě se ve městě téměř všude setkávám s holuby. Ráda je pozoruju a mluvím na ně. Jsou legrační, jak ťapou po chodníku a hledají, co by kde zobli. Často odehrají nějakou vtipnou scénku. Je myslím docela objevné odložit na chvíli svoje zaujetí lidským světem a pozorovat něco tak přízemního (ve smyslu vertikálně), jako jsou holubi. A možná se jimi i fascinovat. A taky nemít strach, že budu trapný/trapná, nebo že je to dětinské, sedět někde na lavičce a komunikovat s holubem.
Jednou mě jeden holub moc pobavil, čekala jsem na přechodu přes silnici. Byla dlouho červená, na obou stranách stáli lidé, a mezi nimi holub. Stepoval tam na chodníku, až říkám, že tam přešlapuje jako kdyby čekal na zelenou, „Tak co je, už tu stojím pěkně dlouho a dost se u toho nudím.“ Najednou zelená, lidi z obou stran přecházejí, a spolu s nimi vykročí holub a suverénně šlape po přechodu. Zůstala jsem stát a sledovala ho; spořádaně přešel přechod, vystoupil na chodník, zastavil se a rozhlížel, kam teď. Nakonec si to namířil po ulici dál. Pár lidí si ho také všimlo, byla to moc hezká scénka, holub jde vedle lidí a lidé vedle holuba, všichni užíváme společně jednu cestu a dokážeme koexistovat – tedy existovat pospolu.
Přála bych si, abysme té koexistence alespoň do určité míry byli schopni. Už podruhé (musím se s radostí pochlubit!) se nám na autobusové zastávce blízko domu zabydlela holubí rodinka. Vystlali si větvičkami výklenek ve sloupu, nikomu tam nepřekáží, maminka sedí v hnízdě a táta hlídá o kousek výš. Minulý rok tam vychovali dvě holoubata, nejdřív to byli takoví holohlaví orlíci a pak zničehonic kluci nebo holky skoro stejně velcí jako máma, a pěkně ji tam vytlačovali. A před pár dny se nám tam uhnízdili znovu.
Pozorovala jsem holubí mámu dnes, když ke mně přišel starší pán a ptá se, „Taky se na ně díváte?“ „Jojo,“ a chystala jsem se říct něco jako že jsou moc šikovný. A pán pokračoval: „Je to hrozný, ty hnízda by se jim měly ničit, vždyť jich je tu hrozně moc, a tady přece sedět nesmějí.“ Aha. S pánem si tedy o holubech nepopovídáme. Potěšilo mě aspoň pomyšlení, že v naší zemi (ale jistě nejen zde) velká část lidí jenom reptá, že by se něco „mělo“, a sami s tím neudělají nic. A tak doufám, že pán dál zůstane jen u toho, že „by se holubi měli“ vyhánět, a nepůjde sám a nevyhodí holubí mámu i s vajíčky nebo s dětmi na zem a hnízdo do koše. Doufám, že zase budeme mít na zastávce autobusu dva malý holoubky :)
V časopise naší městské části jsem si pak dnes přečetla článek o zákazu krmení holubů. Píšou: „Holubi, holubi a zase holubi. Jakoby se jen vyslovením toho slova jejich počet zvyšoval. Je jich spousta, a to je problém. Způsobují alergie, šíří roztoče a hlavním problémem pro nás je jejich všudypřítomný trus... Ten může závažně poškodit naše zdraví a to, co dělá třeba s historickými památkami (…),“ atd. „K jejich snížení můžeme správným přístupem přispět my všichni. Třeba likvidací míst vhodných pro hnízdění holubů a umisťováním mechanických zábran.“
Myslím, že že obvinění z ohrožování lidského zdraví jsou přehnaná, minimálně v našem prostředí (holubi v Praze jsou od pohledu většinou zdraví, v porovnání s některými městy v jiných zemích, a i tam hádám nelze mluvit o nějakém veřejném nebezpečí). Zájmu o zachování historické hodnoty budov rozumím, věřím ale, že situace není taková, aby bylo nutno ji řešit radikálně. Holubi ve městě bydlí spolu s námi a s dalšími ptáky, myškami i potkany (jeden mi přeběhnul cestu u domu), pavouky, komáry, mouchami, psy, kočkami, zajíci i srnkami (dva posledně jmenováné taky občas u nás potkávám). Na nás je naučit se s nimi žít, a pokud se nám jejich přítomnost v konkrétním místě akutně nelíbí (např. průchody, podchody, mosty, pavlače... na sídlišti se toho pár najde), zabránit jim sedávat tam a respektovat, že si najdou místo jinde. Snahy zabíjet holuby, trávit je, ničit jim vajíčka a hnízda, štvát na ně dravce, a podobné, „abychom se jich zbavili“, mi přijdou zcela nemístné. Srovnatelné s případnými pokusy fyzicky likvidovat bezdomovce a kohokoli dalšího, kdo se nám vedle nás nelíbí. (Doufám, že jsem teď nějakému blbci neposkytla inspiraci.)
Před pár dny se mi dále poštěstila trochu kuriózní „záchrana“ holuba. Na Staroměstském náměstí v Praze jsem si všimla holuba, který měl na krku provlečenou uschlou kůrku z vydlabaného krajíce chleba, vypadalo to, jako by měl chomout. Asi někde holubi krajíc chleba našli, vyzobali vnitřek a nějak ve snaze uzobnout si krajíc nadhodili a jednomu se zachytil na krku. V horším případě ho nějaký blbec chytil a chleba mu na krk provléknul, aby to bylo vtipné, nevím. Každopádně už mu pod tím nerostlo peří a příjemné to určitě nebylo, při létání ani při chůzi. Chytit se jen tak nenechal, takže na řadu přišla svačina a získávání důvěry. Pochopitelně se k rozdávání chleba slétla celá smečka, a tedy jsem tam dřepěla, plazila se za holubem s kůrkou na krku a pomalu ho lákala na drobky, a manévrovala mezi několika dalšími, kteří se chtěli na záchraně přiživit. Vtipné na tom bylo, že ten den na onom místě postavili ceduli Zákaz krmení holubů pod pokutou. Také se po pár minutách zjevila policejní hlídka, díkybohu mě nepovažovali za rušitele pořádku, takže jsem mohla pokračovat. Po úspěšném směřování drobků k žádoucímu holubovi o mě začal jevit větší zájem, takže jsem k němu postupně přibližovala ruku a nabízela mu, aby mi z ruky zobnul. K jeho smůle byl přítomen otrlejší Pišta1, který mi bez ostychu uzobával z druhé ruky přímo z housky. Takže jsem střídavě nabízela holubovi s „chomoutem“ a krmila holuba u housky. Nakonec, celkem asi po půl hodině, se kýžený holub osmělil a vzal si drobek z ruky. Pak už byla důvěra navozena a po chvilce jsem na něj mohla sáhnout a kůrku rozlomit. Najednou byla celá kůra z krajíce na zemi a můj milý holoubek ochlebíčkovaný se zamíchal mezi ostatní, poznala jsem ho pak ještě jednou podle opelichaného pásku na krku. Už ale bylo vše hotovo, tak jsem jim všem nadrobila ještě porci housky a mizela odtamtud, protože se už slétali další a vypadalo to na nedovolené shromažďování. Doufám tedy, že se holoubkovi bez chleba na krku chodí i létá líp :)
1 podle písničky „Strašlivý kocour Fous / Pištu Fištu rád by kous'“; Pišta a Fišta = holubové, kocour Fous = náš kocour Elí. Vzniklo při provokativních promenádách holubů na našem balkóně, přes okno kocourem ostře sledovaných...
Jednou mě jeden holub moc pobavil, čekala jsem na přechodu přes silnici. Byla dlouho červená, na obou stranách stáli lidé, a mezi nimi holub. Stepoval tam na chodníku, až říkám, že tam přešlapuje jako kdyby čekal na zelenou, „Tak co je, už tu stojím pěkně dlouho a dost se u toho nudím.“ Najednou zelená, lidi z obou stran přecházejí, a spolu s nimi vykročí holub a suverénně šlape po přechodu. Zůstala jsem stát a sledovala ho; spořádaně přešel přechod, vystoupil na chodník, zastavil se a rozhlížel, kam teď. Nakonec si to namířil po ulici dál. Pár lidí si ho také všimlo, byla to moc hezká scénka, holub jde vedle lidí a lidé vedle holuba, všichni užíváme společně jednu cestu a dokážeme koexistovat – tedy existovat pospolu.
Přála bych si, abysme té koexistence alespoň do určité míry byli schopni. Už podruhé (musím se s radostí pochlubit!) se nám na autobusové zastávce blízko domu zabydlela holubí rodinka. Vystlali si větvičkami výklenek ve sloupu, nikomu tam nepřekáží, maminka sedí v hnízdě a táta hlídá o kousek výš. Minulý rok tam vychovali dvě holoubata, nejdřív to byli takoví holohlaví orlíci a pak zničehonic kluci nebo holky skoro stejně velcí jako máma, a pěkně ji tam vytlačovali. A před pár dny se nám tam uhnízdili znovu.
Pozorovala jsem holubí mámu dnes, když ke mně přišel starší pán a ptá se, „Taky se na ně díváte?“ „Jojo,“ a chystala jsem se říct něco jako že jsou moc šikovný. A pán pokračoval: „Je to hrozný, ty hnízda by se jim měly ničit, vždyť jich je tu hrozně moc, a tady přece sedět nesmějí.“ Aha. S pánem si tedy o holubech nepopovídáme. Potěšilo mě aspoň pomyšlení, že v naší zemi (ale jistě nejen zde) velká část lidí jenom reptá, že by se něco „mělo“, a sami s tím neudělají nic. A tak doufám, že pán dál zůstane jen u toho, že „by se holubi měli“ vyhánět, a nepůjde sám a nevyhodí holubí mámu i s vajíčky nebo s dětmi na zem a hnízdo do koše. Doufám, že zase budeme mít na zastávce autobusu dva malý holoubky :)
V časopise naší městské části jsem si pak dnes přečetla článek o zákazu krmení holubů. Píšou: „Holubi, holubi a zase holubi. Jakoby se jen vyslovením toho slova jejich počet zvyšoval. Je jich spousta, a to je problém. Způsobují alergie, šíří roztoče a hlavním problémem pro nás je jejich všudypřítomný trus... Ten může závažně poškodit naše zdraví a to, co dělá třeba s historickými památkami (…),“ atd. „K jejich snížení můžeme správným přístupem přispět my všichni. Třeba likvidací míst vhodných pro hnízdění holubů a umisťováním mechanických zábran.“
Myslím, že že obvinění z ohrožování lidského zdraví jsou přehnaná, minimálně v našem prostředí (holubi v Praze jsou od pohledu většinou zdraví, v porovnání s některými městy v jiných zemích, a i tam hádám nelze mluvit o nějakém veřejném nebezpečí). Zájmu o zachování historické hodnoty budov rozumím, věřím ale, že situace není taková, aby bylo nutno ji řešit radikálně. Holubi ve městě bydlí spolu s námi a s dalšími ptáky, myškami i potkany (jeden mi přeběhnul cestu u domu), pavouky, komáry, mouchami, psy, kočkami, zajíci i srnkami (dva posledně jmenováné taky občas u nás potkávám). Na nás je naučit se s nimi žít, a pokud se nám jejich přítomnost v konkrétním místě akutně nelíbí (např. průchody, podchody, mosty, pavlače... na sídlišti se toho pár najde), zabránit jim sedávat tam a respektovat, že si najdou místo jinde. Snahy zabíjet holuby, trávit je, ničit jim vajíčka a hnízda, štvát na ně dravce, a podobné, „abychom se jich zbavili“, mi přijdou zcela nemístné. Srovnatelné s případnými pokusy fyzicky likvidovat bezdomovce a kohokoli dalšího, kdo se nám vedle nás nelíbí. (Doufám, že jsem teď nějakému blbci neposkytla inspiraci.)
Před pár dny se mi dále poštěstila trochu kuriózní „záchrana“ holuba. Na Staroměstském náměstí v Praze jsem si všimla holuba, který měl na krku provlečenou uschlou kůrku z vydlabaného krajíce chleba, vypadalo to, jako by měl chomout. Asi někde holubi krajíc chleba našli, vyzobali vnitřek a nějak ve snaze uzobnout si krajíc nadhodili a jednomu se zachytil na krku. V horším případě ho nějaký blbec chytil a chleba mu na krk provléknul, aby to bylo vtipné, nevím. Každopádně už mu pod tím nerostlo peří a příjemné to určitě nebylo, při létání ani při chůzi. Chytit se jen tak nenechal, takže na řadu přišla svačina a získávání důvěry. Pochopitelně se k rozdávání chleba slétla celá smečka, a tedy jsem tam dřepěla, plazila se za holubem s kůrkou na krku a pomalu ho lákala na drobky, a manévrovala mezi několika dalšími, kteří se chtěli na záchraně přiživit. Vtipné na tom bylo, že ten den na onom místě postavili ceduli Zákaz krmení holubů pod pokutou. Také se po pár minutách zjevila policejní hlídka, díkybohu mě nepovažovali za rušitele pořádku, takže jsem mohla pokračovat. Po úspěšném směřování drobků k žádoucímu holubovi o mě začal jevit větší zájem, takže jsem k němu postupně přibližovala ruku a nabízela mu, aby mi z ruky zobnul. K jeho smůle byl přítomen otrlejší Pišta1, který mi bez ostychu uzobával z druhé ruky přímo z housky. Takže jsem střídavě nabízela holubovi s „chomoutem“ a krmila holuba u housky. Nakonec, celkem asi po půl hodině, se kýžený holub osmělil a vzal si drobek z ruky. Pak už byla důvěra navozena a po chvilce jsem na něj mohla sáhnout a kůrku rozlomit. Najednou byla celá kůra z krajíce na zemi a můj milý holoubek ochlebíčkovaný se zamíchal mezi ostatní, poznala jsem ho pak ještě jednou podle opelichaného pásku na krku. Už ale bylo vše hotovo, tak jsem jim všem nadrobila ještě porci housky a mizela odtamtud, protože se už slétali další a vypadalo to na nedovolené shromažďování. Doufám tedy, že se holoubkovi bez chleba na krku chodí i létá líp :)
 |
| Slet holubů, Amsterdam |
1 podle písničky „Strašlivý kocour Fous / Pištu Fištu rád by kous'“; Pišta a Fišta = holubové, kocour Fous = náš kocour Elí. Vzniklo při provokativních promenádách holubů na našem balkóně, přes okno kocourem ostře sledovaných...
29 ledna, 2012
Modlitba tažného koně u dělostřelectva
Zde je má modlitba k tobě, můj pane.
Zacházej se mnou jako s živou bytostí, ne jako se strojem.
Dávej mi najíst a napít, pečuj o mne, a když skončíme svou práci, dobře mě hřebelcuj, ať správně proudí krev v mém těle, protože dobré hřebelcování je půl zdraví, nezapomínej! Čisti má kopyta a nohy a dobře je udržuj, protože jsou nejdůležitější částí mého těla.
Občas mě pohlaď, buď na mne vždy milý, ať ti mohu sloužit s větší radostí a mohu tě milovat.
Neškubej otěžemi, nebičuj mne když táhnu do kopce. Nenuť mě zrychlovat krok, protože nebudeš mít mou sílu, když ji budeš nejvíc potřebovat. Nikdy mě nebij a nekopej když nerozumím tvým pokynům, snaž se, abych ti porozuměl. Pozoruj mne, a pokud nesplním tvé pokyny, zkontroluj, zda nejsem špatně zapřažen či nemám něco s kopyty.
Neutahuj příliš popruhy: dovol mi hýbat hlavou. Nenakládej mi víc, než mohu utáhnout, a hlavně! modlím se k tobě, dobře mě každý měsíc okovej.
Podívej se mi na zuby, pokud nejím, možná mám zuby přerostlé, nebo mám zanícený zub – a to velmi bolí, víš sám. Nepřivazuj mi hlavu v nepřirozeném úhlu a neber mi mou nejlepší zbraň proti mouchám a komárům – nestříhej mi totiž ocas.
Nemohu ti říct, kdy mám žízeň, proto mi často dávej čistou chladnou vodu. Dobře mě chraň před sluncem, a přikrývej mě – ne když pracuji, ale když stojím v chladnu.
Vždy se s radostí pustím do každé práce, kterou mi naložíš: ve dne v noci tě budu trpělivě vyčkávat.
Jako každý jiný voják udělám v této válce vše, co mohu, bez očekávání kříže za zásluhy, s radostí budu sloužit své vlasti a tobě, a pokud bude třeba, s klidem a důstojně zemřu na bojišti; a proto, můj pane! buď ke mně milý a tvůj Bůh tě odmění.
Pokorně ti skládám tuto modlitbu, ve jménu Toho, kdo se narodil ve chlévě.
Napsal kapitán francouzské armády De Condenbove během první světové války. Field Artillery Manual, Vol. I, by Arthur R. Wilson, Capt., Field Artillery, U.S. Army, vyd. 1926.
Přeloženo z: http://www.militaryhorse.org/studies/artillery/prayer.php
Co myslíte? Řekla bych, že žádný kůň by tohle nikdy nenapsal...
 |
| Zdroj: http://www.firstworldwar.com/photos/artillery2.htm |
12 ledna, 2012
Knihy - pár tipů k četbě
Podělím se zde o pár knižních tipů, zaměření: všechno možné, knihy, které mě v poslední době zaujaly, i all-time klasika. Budu ráda, pokud vás k přečtení některé z nich inspiruju... :)
Jak se žije jiným lidem:
Legenda o Ostojovi. Archeologie obyčejného života (Zdeněk Smetánka). Historie, je ale krásně napsaná, čtivá. Jak se žilo v 11., 12. století lidem ve střední Evropě... Úroveň bydlení, mentální svět, zajištění živobytí, životní cyklus, pracovní den, strava... Autor navíc opravdu hezky píše.
http://www.kosmas.cz/knihy/122125/legenda-o-ostojovi/
Jak se žilo za časů Františka Josefa I. (Pavla Vošahlíková). Každodenní život 2. pol. 19. stol. Domácnost, škola, salony, kavárny, továrny, město... Skvělá, populárně-naučná čili dobře čtivá, krásné ilustrace a fotky.
http://search.mlp.cz/searchMKP.jsp?action=sTitul&key=64193
Mnohojazyčnost v České republice. Základní informace. Jinojazyčné a etnické minority žijící a pracující v ČR. Možnosti vzdělání ve vlastním jazyce, počty mluvčích, sociální skladba skupin. Jazyková politika ČR.
http://search.mlp.cz/searchMKP.jsp?action=sTitul&key=2825928
Umlčené hlasy. Dětské válečné deníky od 1. světové války po Irák (Zlata Filipović, Melanie Challenger). Co dodat... Čtrnáct deníkových zápisů dětí ve válce první světové, ve Vietnamu, izraelsko-palestinských, na Balkáně, aj.
http://search.mlp.cz/searchMKP.jsp?action=sTitul&key=2678492
Osobní rozvoj:
Jak si udělat pořádek. Učebnice organizace (Julie Morgenstern). Skvělá, skvělá kniha o tom, jak si zorganizovat svoje věci, byt, pracoviště, ale hlavně svůj vlastní život... Musím říct, že mě hodně ovlivnila... Na námitky, že na uspořádání svýho života nepotřebuju žádnou knihu, která mi řekne, jak na to: největší úspěch mají vždycky knihy a myšlenky, které nám říkají to, co všichni víme, jednoduše a přímo... a jediné, co potřebujeme, je to od někoho slyšet :)
Zkuste to :)
http://search.mlp.cz/searchMKP.jsp?action=sTitul&key=2336804
Kurz sebepoznání (Petr Bakalář). Hodně neobvyklý kurz poznání :) Viz popis na http://search.mlp.cz/searchMKP.jsp?action=sTitul&key=2836470 Zkuste ji :)
Čchi-kung. Masáže a cvičení pro zdraví (Ivan Fojtík). Masáže, dechová cvičení, tělesná cvičení, energetické dráhy v těle. Jen ať čchi správně proudí! V jednoduchosti příruček je krása :)
http://search.mlp.cz/searchMKP.jsp?action=sTitul&key=2343085
Tai chi (Vlasta Pechová). V jednoduchosti příruček je opět krása :) Hezké ilustrace od autorky.
http://search.mlp.cz/searchMKP.jsp?action=sTitul&key=2772081
Beletrie:
Oskar a Lucinda (Peter Carey).
"Neobvyklý milostný román se společensko-kritickým podtextem se odehrává ve 2. pol. 19. stol. v Austrálii mezi knězem anglikánské církve a svéráznou majitelkou sklárny." Nádherná kniha; zajímavý pohled na společenské stereotypy a bariéry té doby. Autor za knihu získal v roce 1988 Bookerovu cenu. Byla bych ráda, kdybych někoho zlákala k přečtení téhle knihy :)
Z popisu na http://search.mlp.cz/searchMKP.jsp?action=sTitul&key=2361726: Hrdinou je neurotický mladý anglikánský kněz, syn asketického sektáře, který se k víře obrací ze vzdoru a po zbytek života je vystaven určitým pochybám o své volbě. Touží odejít mezi domorodce a šířit mezi nimi svou víru, ale jeho plán se nikdy neuskuteční. Na svých nekonečných cestách se seznámí s nekonvenční majitelkou sklárny a vzájemná láska je pro něho zdrojem dalších pochyb a frustrací, zvláště, když oba spojuje nezvladatelná hráčská vášeň. Na jejich společný osud tvrdě působí podmínky rozvíjející se koloniální společnosti v Austrálii 19. století a tak jejich příběh nemůže skončit jinak než tragicky. Autor v knížce spojuje velice rafinovaně jemnou komiku a nenápadnou ironii s hluboce soucitným pohledem na lidskou existenci, zaznamenává mezi řádky traumata, jimiž Austrálie dodnes trpí a prostřednictvím neúspěšných hrdinů nabízí i dva pohledy na negativní vliv evropské kolonizace Austrálie.
P.S. Miluji Oskara!
Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou (Arnošt Lustig). Netřeba komentáře, a tip pro lenochy jako já: je krátká ;)
A nakonec...
Nešťastná válka (Niall Ferguson). Kdyby se někdo chtěl prokousat 500 stranami o první světové válce... Zajímavý je jeho názor na příčiny první světové války. Zpochybňuje "mýtus o německém militarismu" a hlavní vinu za vznik války přisuzuje Velké Británii a její neschopnosti vyjít Německu vstříc a udržet s ním nekonfliktní vztahy. Dále zpochybňuje mýtus "nešťastného vojáka, který nechtěl válku". (Pozn. Nečetla jsem knihu celou, čili doufám, že jsem z ní zde nevyvodila nesmysly.) A jinak: nádherná obálka! :))
http://search.mlp.cz/searchMKP.jsp?action=sTitul&key=2362673
Public relations jako ovlivňování mínění: jak úspěšně ovlivňovat a nenechat se zmanipulovat (Jozef Ftorek). Je to učebnice, vypadá zajímavě, jenže mi ji někdo v knihovně vyfouknul, takže čekám na dočtení... Autor pracoval v PR agenturách (či v médiích? teď nevím) v USA, a podělil se o pár zajímavostí z budování PR obrazu války v Iráku. Nicméně je to pořád především učebnice.
http://search.mlp.cz/searchMKP.jsp?action=sTitul&key=2757159
Dejte vědět, pokud jsem vás přesvědčila po nějaké z těchto knih sáhnout :)
Jak se žije jiným lidem:
Legenda o Ostojovi. Archeologie obyčejného života (Zdeněk Smetánka). Historie, je ale krásně napsaná, čtivá. Jak se žilo v 11., 12. století lidem ve střední Evropě... Úroveň bydlení, mentální svět, zajištění živobytí, životní cyklus, pracovní den, strava... Autor navíc opravdu hezky píše.
http://www.kosmas.cz/knihy/122125/legenda-o-ostojovi/
Jak se žilo za časů Františka Josefa I. (Pavla Vošahlíková). Každodenní život 2. pol. 19. stol. Domácnost, škola, salony, kavárny, továrny, město... Skvělá, populárně-naučná čili dobře čtivá, krásné ilustrace a fotky.
http://search.mlp.cz/searchMKP.jsp?action=sTitul&key=64193
Mnohojazyčnost v České republice. Základní informace. Jinojazyčné a etnické minority žijící a pracující v ČR. Možnosti vzdělání ve vlastním jazyce, počty mluvčích, sociální skladba skupin. Jazyková politika ČR.
http://search.mlp.cz/searchMKP.jsp?action=sTitul&key=2825928
Umlčené hlasy. Dětské válečné deníky od 1. světové války po Irák (Zlata Filipović, Melanie Challenger). Co dodat... Čtrnáct deníkových zápisů dětí ve válce první světové, ve Vietnamu, izraelsko-palestinských, na Balkáně, aj.
http://search.mlp.cz/searchMKP.jsp?action=sTitul&key=2678492
Osobní rozvoj:
Jak si udělat pořádek. Učebnice organizace (Julie Morgenstern). Skvělá, skvělá kniha o tom, jak si zorganizovat svoje věci, byt, pracoviště, ale hlavně svůj vlastní život... Musím říct, že mě hodně ovlivnila... Na námitky, že na uspořádání svýho života nepotřebuju žádnou knihu, která mi řekne, jak na to: největší úspěch mají vždycky knihy a myšlenky, které nám říkají to, co všichni víme, jednoduše a přímo... a jediné, co potřebujeme, je to od někoho slyšet :)
Zkuste to :)
http://search.mlp.cz/searchMKP.jsp?action=sTitul&key=2336804
Kurz sebepoznání (Petr Bakalář). Hodně neobvyklý kurz poznání :) Viz popis na http://search.mlp.cz/searchMKP.jsp?action=sTitul&key=2836470 Zkuste ji :)
Čchi-kung. Masáže a cvičení pro zdraví (Ivan Fojtík). Masáže, dechová cvičení, tělesná cvičení, energetické dráhy v těle. Jen ať čchi správně proudí! V jednoduchosti příruček je krása :)
http://search.mlp.cz/searchMKP.jsp?action=sTitul&key=2343085
Tai chi (Vlasta Pechová). V jednoduchosti příruček je opět krása :) Hezké ilustrace od autorky.
http://search.mlp.cz/searchMKP.jsp?action=sTitul&key=2772081
Beletrie:
Oskar a Lucinda (Peter Carey).
"Neobvyklý milostný román se společensko-kritickým podtextem se odehrává ve 2. pol. 19. stol. v Austrálii mezi knězem anglikánské církve a svéráznou majitelkou sklárny." Nádherná kniha; zajímavý pohled na společenské stereotypy a bariéry té doby. Autor za knihu získal v roce 1988 Bookerovu cenu. Byla bych ráda, kdybych někoho zlákala k přečtení téhle knihy :)
Z popisu na http://search.mlp.cz/searchMKP.jsp?action=sTitul&key=2361726: Hrdinou je neurotický mladý anglikánský kněz, syn asketického sektáře, který se k víře obrací ze vzdoru a po zbytek života je vystaven určitým pochybám o své volbě. Touží odejít mezi domorodce a šířit mezi nimi svou víru, ale jeho plán se nikdy neuskuteční. Na svých nekonečných cestách se seznámí s nekonvenční majitelkou sklárny a vzájemná láska je pro něho zdrojem dalších pochyb a frustrací, zvláště, když oba spojuje nezvladatelná hráčská vášeň. Na jejich společný osud tvrdě působí podmínky rozvíjející se koloniální společnosti v Austrálii 19. století a tak jejich příběh nemůže skončit jinak než tragicky. Autor v knížce spojuje velice rafinovaně jemnou komiku a nenápadnou ironii s hluboce soucitným pohledem na lidskou existenci, zaznamenává mezi řádky traumata, jimiž Austrálie dodnes trpí a prostřednictvím neúspěšných hrdinů nabízí i dva pohledy na negativní vliv evropské kolonizace Austrálie.
P.S. Miluji Oskara!
Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou (Arnošt Lustig). Netřeba komentáře, a tip pro lenochy jako já: je krátká ;)
A nakonec...
Nešťastná válka (Niall Ferguson). Kdyby se někdo chtěl prokousat 500 stranami o první světové válce... Zajímavý je jeho názor na příčiny první světové války. Zpochybňuje "mýtus o německém militarismu" a hlavní vinu za vznik války přisuzuje Velké Británii a její neschopnosti vyjít Německu vstříc a udržet s ním nekonfliktní vztahy. Dále zpochybňuje mýtus "nešťastného vojáka, který nechtěl válku". (Pozn. Nečetla jsem knihu celou, čili doufám, že jsem z ní zde nevyvodila nesmysly.) A jinak: nádherná obálka! :))
http://search.mlp.cz/searchMKP.jsp?action=sTitul&key=2362673
Public relations jako ovlivňování mínění: jak úspěšně ovlivňovat a nenechat se zmanipulovat (Jozef Ftorek). Je to učebnice, vypadá zajímavě, jenže mi ji někdo v knihovně vyfouknul, takže čekám na dočtení... Autor pracoval v PR agenturách (či v médiích? teď nevím) v USA, a podělil se o pár zajímavostí z budování PR obrazu války v Iráku. Nicméně je to pořád především učebnice.
http://search.mlp.cz/searchMKP.jsp?action=sTitul&key=2757159
Dejte vědět, pokud jsem vás přesvědčila po nějaké z těchto knih sáhnout :)
26 listopadu, 2011
Slepý pes našel vodící husu
Boxer Baks oslepl při loňské nešťastné události. Pod svá ochranná křídla si ho však vzala domáci husa jménem Buttons.
Čtyřletá Buttons vodí svého přítele buď pomocí dlouhého krku, nebo kejhání.
Jejich lidská opatrovnice, Renata Kursa z polského Lublinu, říká: "Buttons ho postupně zvedala na nohy a začla ho vodit. Jsou teď nerozluční - dokonce spolu honí pošťáka."
Přeloženo z http://www.metro.co.uk/weird/861546-cute-alert-goose-looks-after-blind-dog
Komentář: Nezávidím tomu či té, kdo do téhle domácnosti doručují poštu... Aby se na mě řítil boxer a čtyřletá husa... :)
English:
Goose looks after blind dog
Blind boxer dog Baks has got a new lease of life - after being taken under the wing of a pet goose called Buttons.
Buttons the four-year-old goose leads her pal around everywhere either by hanging onto him with her neck, or by honking to tell him which way to go.
Owner Renata Kursa, 47, of Lublin, Poland, was heartbroken when Baks was left blind after an accident last year.
'But gradually Buttons got him up on his feet and starting walking him around. They're inseparable now - they even chase the postman together,' she said.
Source: http://www.metro.co.uk/weird/861546-cute-alert-goose-looks-after-blind-dog
Commentary: Wouldn't like to deliver post to this family... Being chasen by a boxer and a four-year-old goose... :)
Čtyřletá Buttons vodí svého přítele buď pomocí dlouhého krku, nebo kejhání.
Jejich lidská opatrovnice, Renata Kursa z polského Lublinu, říká: "Buttons ho postupně zvedala na nohy a začla ho vodit. Jsou teď nerozluční - dokonce spolu honí pošťáka."
Přeloženo z http://www.metro.co.uk/weird/861546-cute-alert-goose-looks-after-blind-dog
Komentář: Nezávidím tomu či té, kdo do téhle domácnosti doručují poštu... Aby se na mě řítil boxer a čtyřletá husa... :)
English:
Goose looks after blind dog
Blind boxer dog Baks has got a new lease of life - after being taken under the wing of a pet goose called Buttons.
Buttons the four-year-old goose leads her pal around everywhere either by hanging onto him with her neck, or by honking to tell him which way to go.
Owner Renata Kursa, 47, of Lublin, Poland, was heartbroken when Baks was left blind after an accident last year.
'But gradually Buttons got him up on his feet and starting walking him around. They're inseparable now - they even chase the postman together,' she said.
Source: http://www.metro.co.uk/weird/861546-cute-alert-goose-looks-after-blind-dog
Commentary: Wouldn't like to deliver post to this family... Being chasen by a boxer and a four-year-old goose... :)
22 listopadu, 2011
Solidarity with Egypt, Syria & others
http://en.wikipedia.org/wiki/2011_Egyptian_revolution
http://en.wikipedia.org/wiki/2011_Syrian_uprising
http://en.wikipedia.org/wiki/Tunisian_revolution
http://en.wikipedia.org/wiki/Arab_Spring
From the news: Egypt's latest uprising has a more violent feel
I just wish peace...
04 října, 2011
Triggering compassion
Krásný názor, souhlasím...
Triggering Compassion
“I think the most important piece of advice I can give is to ‘remember your story.’ It’s only when we forget that we, too, were once unaware or …’trapped in speciesist thinking’ that we become arrogant and judgmental. If we stay humble and remember that we had our own journey, I think it is key to having open and effective dialogues with people. I genuinely believe that people are good and want to do the right thing, and it’s that perception I approach every person I meet with. I don’t believe people wake up each morning trying to figure out how they can be as cruel as possible. But I do believe people wake up every morning FORGETTING to focus on how they can be as compassionate as possible. If that’s what we speak to – their compassion – then I believe that’s what will be triggered: compassion.” - Colleen Patrick-Goudreau
Colleen Patrick-Goudreau je skvělá americká autorka a lektorka. Začínala s kurzy veganského vaření, napsala několik úspěšných veganských kuchařek, přednáší a podcastuje na svém webu www.compassionatecooks.com
Přepis rozhovoru pro ARZone, z něhož je i tento úryvek: http://arzone.ning.com/profiles/blogs/transcript-of-colleen
Přejala jsem z http://www.nonhumanslavery.com/triggering-compassion
Triggering Compassion
“I think the most important piece of advice I can give is to ‘remember your story.’ It’s only when we forget that we, too, were once unaware or …’trapped in speciesist thinking’ that we become arrogant and judgmental. If we stay humble and remember that we had our own journey, I think it is key to having open and effective dialogues with people. I genuinely believe that people are good and want to do the right thing, and it’s that perception I approach every person I meet with. I don’t believe people wake up each morning trying to figure out how they can be as cruel as possible. But I do believe people wake up every morning FORGETTING to focus on how they can be as compassionate as possible. If that’s what we speak to – their compassion – then I believe that’s what will be triggered: compassion.” - Colleen Patrick-Goudreau
Colleen Patrick-Goudreau je skvělá americká autorka a lektorka. Začínala s kurzy veganského vaření, napsala několik úspěšných veganských kuchařek, přednáší a podcastuje na svém webu www.compassionatecooks.com
Přepis rozhovoru pro ARZone, z něhož je i tento úryvek: http://arzone.ning.com/profiles/blogs/transcript-of-colleen
Přejala jsem z http://www.nonhumanslavery.com/triggering-compassion
21 září, 2011
Kenji - internace japonských Američanů
Song o japonských Američanech, internovaných během 2. světové války z obavy o domácí bezpečnost Spojených států.
A song about Japanese Americans internated in the States during World War II due to fears of homeland attack.
Kenji (artist: Fort Minor)
odkazy:
Americké internační tábory pro Japonce (wiki)
Japanese American internment (wiki)
Fotografie rodiny Mochida před evakuací / Mochida family awaiting evacuation photo
Fotografie k tématu / Related photos (wiki)
Většina fotografií byla pochopitelně pořízena k propagačním účelům. / Note that most of the photos are of official origin.
A song about Japanese Americans internated in the States during World War II due to fears of homeland attack.
Kenji (artist: Fort Minor)
odkazy:
Americké internační tábory pro Japonce (wiki)
Japanese American internment (wiki)
Fotografie rodiny Mochida před evakuací / Mochida family awaiting evacuation photo
Fotografie k tématu / Related photos (wiki)
Většina fotografií byla pochopitelně pořízena k propagačním účelům. / Note that most of the photos are of official origin.
07 září, 2011
26 července, 2011
J. Dunayer - Speciesism: komentář
"Until we reduce society's speciesism, we'll keep treating the symptoms rather than curing the illness. In the end, only a substantial decrease in speciesism can emancipate nonhumans.
Why emancipate nonhumans? Enslavement is wrong, murder is wrong, and causing innocent beings to suffer is wrong. Fully as much as humans, all nonhumans are entitled to life, freedom, and other basic rights. Humans deny this for only one reason: speciesism."
"Dokud nezmenšíme druhovou nadřazenost ve společnosti, budeme jen ošetřovat jednotlivé projevy, namísto abychom odstranili sám problém. Pouze výrazné umenšení speciesismu v myslích lidí může mimolidi osvobodit.
Proč osvobodit mimolidi? Zotročování je špatné. Vraždění je špatné. Způsobovat utrpení nevinných bytostem je špatné. V celém rozsahu jako lidé mají i mimolidé právo na život, svobodu a ostatní základní potřeby. Lidé jim toto odpírají z jediného důvodu: druhové nadřazenosti."
- Joan Dunayer, Speciesism (2004)
Nad základními texty, jako je tento, se dá dál dobře diskutovat. Celá kniha J. Dunayer se nabízí k polemice (mám ji všude podtrhanou a popsanou :). Autorka sama přitom nedává téměř žádný prostor k diskuzi, vším si je, zdá se, jistá, a pouze oznamuje. Všechno je pro ni jasně špatné nebo dobré, existuje (zjednodušeně) pouze mravně nepřijatelné a jako opak mravně přijatelné čili nutné. Toto není snaha o recenzi, pouze komentář, přemýšlení nahlas. Ať už je pro tebe/vás/nás (nevím ke komu se obracet?) její způsob komunikace myšlenek skousnutelný nebo ne, je to jednoznačně přínosná kniha. Definuje speciesismus a nonspeciesismus tak, že analyzuje myšlenkový systém, právní podobu a aktivismus obojího (speciesismus ve skutečnosti rozděluje na nový speciesismus a starý speciesismus). Zároveň je, tipuju, snadnějším uvedením do speciesismu a zvířecího abolicionismu, předtím než se člověk pustí do Francioneho (viz níže).
Určitě doporučuju k přečtení aktivistům a teoretikům* (pokud už nemáte přelouskaného Francioneho :), myšlenkově provokuje od začátku do konce.
Jak jsem si všimla, v prostředí animal studies bylo věnováno něco prostoru konfrontaci Dunayer s Francionem, z něhož do velké míry vychází. Narazila jsem zatím na spíše kritické komentáře, ale moc jsem to nestudovala, pro zájemce např. Jeff Perz, 2006 (zkrácená verze).
* Doufám, že několik teoretiků animal rights / (non)speciesismu / veganství se u nás brzy objeví :) Moc ráda bych, abychom systémové zneužívání zvířat představili a ukázali jako zcela legitimní a vážný problém, který je třeba v současné době řešit, a tím dodali legitimitu a uznání i animal studies na jedné straně a hnutí za práva zvířat na druhé.
Je myslím namístě začít diskutovat o terminologii, pokud chceme problém zneužívání zvířat přinést do české společnosti a řešit. V češtině máme spoustu termínů nerozhodnutých anebo krkolomných. Z hlavy, co mě napadá, a co by bylo dobré ujasnit:
Odkazy:
* Joan Dunayer (wiki), autorka knih Animal Equality: Language and Liberation (2001) a Speciesism (2004)
* Gary L. Francione, profesor práv (zařadil na své domovské univerzitě do výuky animal rights law), autor několika knih, rozvíjí abolicionismus a kriticky se staví k welfarismu. abolitionistapproach.com
* lanternbooks.com - nakladatelství, vydává hodně zajímavé tituly (práva zvířat, social justice, environmentalismus, zdravý život)
* humanimal.cz - Human-Animal Studies v ČR
Jako obvykle se omlouvám, pokud je moje psaní těžko srozumitelné... Snažím se o kompromis mezi srozumitelností a obsažností či přesností :)
Why emancipate nonhumans? Enslavement is wrong, murder is wrong, and causing innocent beings to suffer is wrong. Fully as much as humans, all nonhumans are entitled to life, freedom, and other basic rights. Humans deny this for only one reason: speciesism."
"Dokud nezmenšíme druhovou nadřazenost ve společnosti, budeme jen ošetřovat jednotlivé projevy, namísto abychom odstranili sám problém. Pouze výrazné umenšení speciesismu v myslích lidí může mimolidi osvobodit.
Proč osvobodit mimolidi? Zotročování je špatné. Vraždění je špatné. Způsobovat utrpení nevinných bytostem je špatné. V celém rozsahu jako lidé mají i mimolidé právo na život, svobodu a ostatní základní potřeby. Lidé jim toto odpírají z jediného důvodu: druhové nadřazenosti."
- Joan Dunayer, Speciesism (2004)
Nad základními texty, jako je tento, se dá dál dobře diskutovat. Celá kniha J. Dunayer se nabízí k polemice (mám ji všude podtrhanou a popsanou :). Autorka sama přitom nedává téměř žádný prostor k diskuzi, vším si je, zdá se, jistá, a pouze oznamuje. Všechno je pro ni jasně špatné nebo dobré, existuje (zjednodušeně) pouze mravně nepřijatelné a jako opak mravně přijatelné čili nutné. Toto není snaha o recenzi, pouze komentář, přemýšlení nahlas. Ať už je pro tebe/vás/nás (nevím ke komu se obracet?) její způsob komunikace myšlenek skousnutelný nebo ne, je to jednoznačně přínosná kniha. Definuje speciesismus a nonspeciesismus tak, že analyzuje myšlenkový systém, právní podobu a aktivismus obojího (speciesismus ve skutečnosti rozděluje na nový speciesismus a starý speciesismus). Zároveň je, tipuju, snadnějším uvedením do speciesismu a zvířecího abolicionismu, předtím než se člověk pustí do Francioneho (viz níže).
Určitě doporučuju k přečtení aktivistům a teoretikům* (pokud už nemáte přelouskaného Francioneho :), myšlenkově provokuje od začátku do konce.
Jak jsem si všimla, v prostředí animal studies bylo věnováno něco prostoru konfrontaci Dunayer s Francionem, z něhož do velké míry vychází. Narazila jsem zatím na spíše kritické komentáře, ale moc jsem to nestudovala, pro zájemce např. Jeff Perz, 2006 (zkrácená verze).
* Doufám, že několik teoretiků animal rights / (non)speciesismu / veganství se u nás brzy objeví :) Moc ráda bych, abychom systémové zneužívání zvířat představili a ukázali jako zcela legitimní a vážný problém, který je třeba v současné době řešit, a tím dodali legitimitu a uznání i animal studies na jedné straně a hnutí za práva zvířat na druhé.
Je myslím namístě začít diskutovat o terminologii, pokud chceme problém zneužívání zvířat přinést do české společnosti a řešit. V češtině máme spoustu termínů nerozhodnutých anebo krkolomných. Z hlavy, co mě napadá, a co by bylo dobré ujasnit:
- speciesismus (speciesmus?) / druhová nadřazenost / druhismus (?)
- animal advocates / animal activists / animalistas / animal defenders - ???
- práva zvířat? osvobození zvířat? ochrana / obrana zvířat?
- mimolidská zvířata / mimo/lidská zvířata / mimolidé (?) / ne/lidská zvířata... ???
- sentience - napadá někoho něco?
- atd., víc mě teď nenapadá.
Odkazy:
* Joan Dunayer (wiki), autorka knih Animal Equality: Language and Liberation (2001) a Speciesism (2004)
* Gary L. Francione, profesor práv (zařadil na své domovské univerzitě do výuky animal rights law), autor několika knih, rozvíjí abolicionismus a kriticky se staví k welfarismu. abolitionistapproach.com
* lanternbooks.com - nakladatelství, vydává hodně zajímavé tituly (práva zvířat, social justice, environmentalismus, zdravý život)
* humanimal.cz - Human-Animal Studies v ČR
Jako obvykle se omlouvám, pokud je moje psaní těžko srozumitelné... Snažím se o kompromis mezi srozumitelností a obsažností či přesností :)
09 července, 2011
Videa otevřených záchran, investigací aj.
Videokanály
organizací Igualdad Animal/Animal Equality a Equanimal. Otevřené záchrany, investigace, reportáže, dokumentární filmy.
http://www.animalequality.net/videos
http://vimeo.com/channels/animalequality
http://vimeo.com/channels/igualdadanimal
http://vimeo.com/channels/equanimal
Webové stránky investigací
Investigaciones Animales.org
Mataderos.info Investigace na španělských jatkách
Piel es Asesinato.com Investigace na farmách s norky, 2009
Granjas de Cerdos.org Investigace na farmách s prasaty, 2010
Granjas de Visones.es Investigace na farmách s norky, 2010
Webové stránky otevřených záchran
Rescate Abierto.org
Open Rescue.net
Fotoalba
flickr.com/photos/igualdadanimal
flickr.com/photos/equanimal
Další webové stránky
Granjas de Esclavos.com Farmy s otroky
Sentir bajo el Agua.com Ryby ("Cítit pod vodou")
organizací Igualdad Animal/Animal Equality a Equanimal. Otevřené záchrany, investigace, reportáže, dokumentární filmy.
http://www.animalequality.net/videos
http://vimeo.com/channels/animalequality
http://vimeo.com/channels/igualdadanimal
http://vimeo.com/channels/equanimal
Webové stránky investigací
Investigaciones Animales.org
Mataderos.info Investigace na španělských jatkách
Piel es Asesinato.com Investigace na farmách s norky, 2009
Granjas de Cerdos.org Investigace na farmách s prasaty, 2010
Granjas de Visones.es Investigace na farmách s norky, 2010
Webové stránky otevřených záchran
Rescate Abierto.org
Open Rescue.net
Fotoalba
flickr.com/photos/igualdadanimal
flickr.com/photos/equanimal
Další webové stránky
Granjas de Esclavos.com Farmy s otroky
Sentir bajo el Agua.com Ryby ("Cítit pod vodou")
Tisková zpráva k vyjádření podpory
Tisková zpráva určená organizacím a kolektivům vyjadřující podporu „Španělské dvanáctce“. Pokud reprezentujete nějaký kolektiv, organizaci, skupinu aj., pošlete prosím do médií toto vyjádření, zveřejněte ho na svých webových stránkách, pošlete svým příznivcům.
Díky za podporu.
http://spanelsko-podpora.blogspot.com/2011/07/tiskova-zprava-urcena-organizacim.html
Více o organizacích
Díky za podporu.
http://spanelsko-podpora.blogspot.com/2011/07/tiskova-zprava-urcena-organizacim.html
24 června, 2011
Španělsko: podpora - nový web
Odteď všechny informace o zatčených španělských aktivistech zde: http://spanelsko-podpora.blogspot.com !
23 června, 2011
Aktuality ze Španělska
Web, který bude informovat o procesu: http://thespanish12.wordpress.com
Na pátek 24. 6. jsou svolány demonstrace před španělskými ambasádami v různých městech světa. Ve Španělsku se bude demonstrovat ve třinácti či více městech.
Stránka události na FB
Stránka události v Praze
Z tiskové zprávy IA (zde):
Je potvrzené, že všichni zatčení jsou z jedné ze dvou organizací, Igualdad Animal a Equanimal. Jedenáct z nich bylo převezeno k soudu Sant. de Compostela. Jediný Javier Moreno v místě bydliště nebyl zadržen a je stále na svobodě, zatykač je na něj ale vydaný. Aktivisté jsou obviněni ze škod na životním prostředí, nedovolených vstupů na pozemky a kriminálního spolčování.
Igualdad Animal můžete sledovat na FB, publikují aktuality
Španělská FB i anglická FB stránka.
Na pátek 24. 6. jsou svolány demonstrace před španělskými ambasádami v různých městech světa. Ve Španělsku se bude demonstrovat ve třinácti či více městech.
Stránka události na FB
Stránka události v Praze
Z tiskové zprávy IA (zde):
Je potvrzené, že všichni zatčení jsou z jedné ze dvou organizací, Igualdad Animal a Equanimal. Jedenáct z nich bylo převezeno k soudu Sant. de Compostela. Jediný Javier Moreno v místě bydliště nebyl zadržen a je stále na svobodě, zatykač je na něj ale vydaný. Aktivisté jsou obviněni ze škod na životním prostředí, nedovolených vstupů na pozemky a kriminálního spolčování.
Podkladem pro zatčení aktivistů je akce, při které bylo vypuštěno 20 000 norků z farmy v Galicii v listopadu 2007. Obě organizace popřely svou účast na akci, ačkoli ji neodsoudili. Podle současného mluvčího IA Davida Granady byli členové těchto organizací zatčeni proto, že policie nenašla nikoho, koho by z vypuštění zvířat obvinila.
"Během několika posledních let jsme prováděli rešerše kožešinového průmyslu, a jelikož jsme v tomto dvě nejaktivnější organizace, sebrali hlavní členy a mluvčí," řekl Granada a dodal, "tato zatčení jsou nespravedlivá, protože nikdo z nich se na vypuštění zvířat nepodílel."
Během zátahu policie provedla domovní prohlídku nejen zadržených, ale i některých členů jejich rodin, kteří podle Granady nebyli uvedeni na příkazu k zatčení a nemají s tím nic společného. Policie zabavila počítače s fotkami atd. Do Santiaga de C. by měl dorazit právník, který se o případ začne zajímat.
Igualdad Animal můžete sledovat na FB, publikují aktuality
Španělská FB i anglická FB stránka.
22 června, 2011
Španělsko: 12 zatčených aktivistů
Ve Španělsku bylo dnes ráno zatčeno 12 aktivistů za práva zvířat. Bude podobný proces jako v Rakousku?
Zde se pokusím dát dohromady informace, které se objeví. Zatím jich moc není. Budu aktualizovat, tak sledujte.
Článek na serveru Público.es
Zatčeno 12 členů hnutí na ochranu zvířat
Zatčení, obvinění z materiálních škod, kriminálního spolčování a nedovolených vstupů na pozemky, popírají existenci Animal Liberation Front, ke které podle španělské policie obvinění náleží. "Vzali nás jako příklad ("jako hlavy Turků"), aby kriminalizovali hnutí."
Zatýkání, nařízené (nějakým) soudem v Santiago de Compostela, který akci koordinuje, bylo provedeno v oblastech Baskicka, Madridu, Asturii a Galicii, do jejichž hlavních měst byli zadržení posláni.
Policie popsala zadržené jako "radikální ekology, kteří tvoří španělskou odnož Animal Liberation Front", ačkoli organizace Igualdad Animal, do níž patří nejméně tři zadržení, prohlásila, že nemají nic společného s osvobozováními norků, které byly v posledních letech provedeny v Galicii.
"Fronta za osvobozování zvířat (ALF) neexistuje jako skupina sama o sobě, jsou to jednotlivci, jakýkoli člověk, který jde někam, kde jsou zvířata držena, a vezme je odtamtud," říká Javier Moreno, mluvčí Igualdad Animal. Podle jeho právníka (este activista en pro de los derechos de los animales se encuentra en busca y captura, aunque ha dejado claro que se entregará a la Guardia Civil en las próximas horas.)
(La Benemérita, que se ha desmarcado del concepto de "ecoterrorismo" que han usado algunos medios para referirse a los supuestos delitos, apenas ha añadido más información sobre las investigaciones.) Nemáme žádné další informace, pracujeme na tom, uvedla policie.
"Protože nemají koho obvinit z nedávných osvobození norků, zatkli několik členů Equanimal a Igualdad Animal, aby španělské hnutí za práva zvířat zkriminalizovali, jak už se to stalo v jiných evropských zemích. Průmysly a nadnárodní firmy, které pro svoje potřeby zneužívají zvířata chtějí zastavit hnutí za zvířata, a tak zde ve Španělsku vidíme začátek represí," prohlásil Moreno, a označil termín "ekoterorismus" za senzacionální.
Mluvčí Igualdad Animal prohlašuje, že organizace je legální a že se nedopustili žádných škod během svých rešerší na kožešinových farmách. "Vzali si nás jako hlavy Turků, a obviňují nás z věcí, které jsme nespáchali. Nepodíleli jsme se na těchto osvobozeních norků, (pero las hemos defendido públicamente frente a la industria peletera y los ecologistas, que los tachaban de terroristas ambientales", dodal Moreno.
Igualdad Animal a další španělské organizace za práva zvířat prováděli v posledních letech "symbolické záchrany" (jedno či malý počet zvířat), dokumentovali na farmách se zvířaty chovanými pro konzumaci či kožešiny, to vše bez zakrývání obličeje a s triky s logem svých organizací.
Článek je přeložený na rychlo, jestli někdo můžete přeložit lépe, bude fajn, pošlete.
Další info přibude, tak sledujte.
26 května, 2011
Ve jménu vědy
"Přijde den, kdy se svět bude dívat na moderní vivisekci ve jménu vědy tak, jako se my díváme dnes na upalování na hranici ve jménu víry."
Henry J. Bigelow, M.D.
(“There will come a time when the world will look back to modern vivisection in the name of Science, as they do now to burning at the stake in the name of religion.”)
Sdílím ze stránky On Nonhuman Slavery - www.nonhumanslavery.com - doporučuju, lze se přihlásit k odběru příspěvků, publikují zajímavé myšlenky.
http://www.nonhumanslavery.com/there-will-come-a-time
22 května, 2011
Ze Svobody zvířat
Sdílím několik zajímavostí od Svobody zvířat - www.svobodazvirat.cz
* Kampaň Za nahrazení pokusů na zvířatech *
Vláda Velké Británie plánuje přijetí zákazu testování prostředků pro domácnost na zvířatech, a to včetně jednotlivých složek. Zákaz by měl zahrnovat všechny výrobky určené primárně pro použití v domácnosti, včetně mycích a pracích prostředků, osvěžovačů vzduchu, čističů WC, leštidel, papírových výrobků (jako jsou např. dětské plenky), barev, lepidel, odlakovačů a dalších výrobků používaných v domácnosti. Více informací najdete na http://pokusynazviratech.cz/novinky/ve-velke-britanii-se-chysta-zakaz-testovani-prostredku-pro-domacnost-na-zviratech.htm
(Pozn. K povšimnutí, co vše je na zvířatech testováno.)
(Pozn. K povšimnutí, co vše je na zvířatech testováno.)
U příležitosti Světového dne tzv. laboratorních zvířat vydala SZ tiskovou zprávu - viz http://www.pokusynazviratech.cz/novinky/tiskova-zprava-ke-svetovemu-dni-laboratornich-zvirat.htm a také novou verzi seznamu kosmetiky a prostředků pro domácnost s certifikátem HCS/HHPS. Seznam na http://www.pokusynazviratech.cz/obeti-krasy/materialy.htm.
Stále lze podepsat petici Ne kruté kosmetice, jejímž cílem je zachování zákazu testování kosmetiky na zvířatech v EU v březnu 2013. Nyní je k dispozici česká verze on-line petice, najdete ji na http://nocruelcosmetics.org/sign_up.php?lang=czech-republic. Další informace o kampani na http://www.pokusynazviratech.cz/projekty/obeti-krasy/reknete-ne-krute-kosmetice-v-evrope.htm.
(Support!)
* Kampaň Proti srsti *
Podepište petici za zákaz chovu tzv. kožešinových zvířat v České republice a požádejte o to i své přátele a známé. Petici najdete na http://www.protisrsti.cz/dokumenty/Petice_Zakaz_chovu_KZ.pdf (petici si prosím vytiskněte, podepište a pošlete na adresu: Svoboda zvířat, Koterovská 84, 326 00, Plzeň).
(Tohle má sílu!!!)
V těchto dnech již bude pomalu končit každoroční vybíjení tuleňů a jejich mláďat v Kanadě. Letošní podmínky pro přežití tuleních mláďat byly jedny z nejhorších - docházelo totiž k velkému tání ledu, který tvoří přirozené podmínky pro život tuleňů. Očekává se, že přežít se podaří jen několika málo mláďatům. Naneštěstí se kanadská ministryně rybolovu Gail Shea rozhodla zvýšit kvótu pro odlov tuleňů pro letošní rok na 468 200 (tj. o 60 000 více než vloni), což dle některých odhadů představuje až 80 % mláďat tuleňů grónských narozených tento rok. Kvóta byla navýšena i přes skutečnost, že pro tulení výrobky neexistuje relevantní odbyt. Ten se představitelé kanadské vlády snaží získat kdekoli - začali proto lobovat v Číně. Ale, jak se ukázalo, Číňanům není osud tuleňů lhostejný - v březnu tohoto roku byly v tamějším kongresu předloženy dva návrhy na zákaz obchodu s tuleními výrobky, které se v současné době projednávají. Celou aktualitu najdete na http://www.protisrsti.cz/novinky/opet-nastal-cas-lovu-tulenu.htm.
Norská Labouristická strana, která je většinová ve vládě, na svém zasedání podpořila zákaz chovu tzv. kožešinových zvířat 170 hlasy ve prospěch a 125 proti. S rozhodnutím se ztotožňuje i norský premiér Jens Stoltenberg, který byl dříve proti zákazu. Labouristická strana, jež získala nejvíce křesel v posledních volbách v roce 2009, v současnosti tvoří koaliční vládu se Socialistickou levicovou stranou, která prosazuje uzavření kožešinových farem již 10 let, a strana Centrum nebo Agrárníci jsou proti zákazu. Záběry z norských farem naleznete na http://www.protisrsti.cz/zabery-a-fotografie-z-kozesinovych-farem/svet/video-z-norskych-kozesinovych-farem.htm.
(Wow, support!)
Proč bysme neměli brát děti do cirkusu - čtěte na http://www.cirkusybezzvirat.cz/pro-deti/proc-byste-nemeli-brat-deti-do-cirkusu/.
Nabídku koček z depozit najdete na www.kocici.cz nebo na http://picasaweb.google.com/venda.pidlo/. Nedávno se jim po dlouhých peripetiích podařilo vysvobodit kočičku, která byla 16 dní uvězněna na půdě policejně zapečetěného domu, dále se jim povedlo zachránit dvouletou kočku před eutanazií a postarat se o kočku vyhozenou i s pěti dvoudenními koťaty. Tohle je přímá akce.
Nově si v E-shopu Svobody zvířat můžeme objednat knihu Zvířata jsou naši bližní - výbor z děl světových humanistů a křesťanských myslitelů. Autorem výboru je Jan Čejka. Kniha nutí k zamyšlení nejen nad ztrátou odpovědného vztahu člověka ke zvířatům, ale též jeho schopnosti slitování nad jejich utrpením. Knížku prodávají za 150 Kč. Celý výtěžek z knihy se autor rozhodl věnovat na činnost Svobody zvířat. www.svobodazvirat.cz/e-shop
18 května, 2011
Francie - statistiky, výzkumná zařízení
Dostal se mi do rukou oficiální propagační materiál o Francouzské republice, tak přepisuju některé různé údaje, které mě zajímaly, a k tomu dohledané další materiály. Údaje jsou uváděny k únoru 2008.
Počet tzv. dobytka:
18,3 milionů krav, telat, býků
14,4 milionů prasat, prasnic, selat
7,9 milionu ovcí, jehňat, beranů
1,2 milionu koz, kůzlat, kozlů
"Masná produkce":
Maso krav: 1,8 mil. metrických tun "jatečné váhy" (1,8 miliard kg, jestli dobře počítám)
Maso prasat: 2,3 mil. metr. tun "jatečné váhy"
Maso beranů, jehňat, ovcí, koz: 1,4 mil. metr. tun "jatečné váhy"
Maso kuřat, slepic, krůt, kachen, hus atd.: 1,9 mil. metr. tun "jatečné váhy"
Mléko: Francie je po Německu druhý největší producent v EU; pátý celosvětově (22,6 miliard litrů)
Průmysl - sektor farmaceutický:
Roční obrat: 40,6 mld. €. Největší producent v EU a třetí vývozce ve světě
Výzkum a vývoj (R&D, jak se mu familiérně říká):
V r. 2006 francouzské výdaje na R&D činily 37,99 mld. €
Z toho zhruba půl na půl financuje soukromý a veřejný sektor.
Hlavní národní výzkumná zařízení jsou CNRS (Centre National de la Recherche Scientifique) a specializovaná INSERM (Institut National de la Santé et de la Recherche Médicale) a INRA (Institut National de la Recherche Agronomique). Mimo ně operují pochopitelně desítky soukromě financovaných zařízení.
Stránky INSERM v angličtině: english.inserm.fr
Stránky INRA v angličtině: www.international.inra.fr
CNRS - rozcestník jednotlivých institutů, dále už jen francouzsky: www.cnrs.fr/en/aboutCNRS/institutes.htm
Následuje pár objevných objevů ze stránek INRA (Francouzský národní institut pro výzkum v zemědělství) ...
Obezitu máme naprogramovanou od počátku života
www.international.inra.fr/research/obesity_is_programmed_from_the_start_of_life
Studie na zvířatech provedená našimi výzkumníky prokázala, že růstové poruchy způsobené špatnou výživou během prenatálního období mají vliv na metabolické parametry, které ovlivňují chuť k jídlu, a tudíž mají dopad i na stravovací chování v dospělosti.
K pokusu byl využit model krysy s vrozeným zpožděním prenatálního růstu. Na něm ukázali, že nedostatek bílkovin v prenatálním období snížil porodní váhu, ale zvýšil denní příjem potravy po odstavu. Ve zvýšené míře byla potrava přijímaná zejména v noci. To bylo spojeno s výrazným nárůstem mozkových signálů podněcujících přijímání potravy.
Super.
Nadměrný příjem omega 6 a nedostatek omega 3 způsobuje u pozdějších generací obezitu
www.international.inra.fr/research/excessive_omega_6_intake
Výzkumníci vystavili několik generací dospělých i mladých myší obou pohlaví tzv. západní stravě, načež zhodnotili dopady takto tučné stravy na lidskou populaci. Vystavení geneticky stabilní populace zvířat stravě typické pro rozvinuté a rozvíjející se země bylo dostatečné pro nárůst vícegenerační obezity, což koresponduje s údaji shromážděnými u lidí.
Prostě PROČ děláme takovéhle pokusy, jen abychom si ověřili, že to, co už víme u lidí, funguje i u myší?
Použitím aromat je nyní možné snížit obsah soli v potravinách
www.international.inra.fr/research/reducing_the_salt_content_in_foods
Ve zkratce - sůl je nezdravá, ale lidi mají rádi slanou chuť jídla, takže to vyřešíme tak, že nezdravou sůl nahradíme nezdravými aromaty, které navodí onu žádanou slanou chuť. Mám pocit, že podfinancování humanitních věd by se velmi rychle vyřešilo, kdyby v medicíně, chemii, agronomii a dalších začali dvakrát přemýšlet o smysluplností svých projektů. To by bylo peněz.
Ke stažení informační buletin o výzkumu v genomice živočichů: www.international.inra.fr/research/animal_genomics Samozřejmě vše završeno odstavcem o kvalitě masa a plodnosti vysocevýkonných dojnic.
Dále informační buletin o nárůstu infekčních onemocnění zvířat (míněno těch "masově produkovaných"): www.international.inra.fr/research/emerging_infectious_animal_diseases
Zajímavosti z INSERM nechám prodnes nedotčeny.
Počet tzv. dobytka:
18,3 milionů krav, telat, býků
14,4 milionů prasat, prasnic, selat
7,9 milionu ovcí, jehňat, beranů
1,2 milionu koz, kůzlat, kozlů
"Masná produkce":
Maso krav: 1,8 mil. metrických tun "jatečné váhy" (1,8 miliard kg, jestli dobře počítám)
Maso prasat: 2,3 mil. metr. tun "jatečné váhy"
Maso beranů, jehňat, ovcí, koz: 1,4 mil. metr. tun "jatečné váhy"
Maso kuřat, slepic, krůt, kachen, hus atd.: 1,9 mil. metr. tun "jatečné váhy"
Mléko: Francie je po Německu druhý největší producent v EU; pátý celosvětově (22,6 miliard litrů)
Průmysl - sektor farmaceutický:
Roční obrat: 40,6 mld. €. Největší producent v EU a třetí vývozce ve světě
Výzkum a vývoj (R&D, jak se mu familiérně říká):
V r. 2006 francouzské výdaje na R&D činily 37,99 mld. €
Z toho zhruba půl na půl financuje soukromý a veřejný sektor.
Hlavní národní výzkumná zařízení jsou CNRS (Centre National de la Recherche Scientifique) a specializovaná INSERM (Institut National de la Santé et de la Recherche Médicale) a INRA (Institut National de la Recherche Agronomique). Mimo ně operují pochopitelně desítky soukromě financovaných zařízení.
Stránky INSERM v angličtině: english.inserm.fr
Stránky INRA v angličtině: www.international.inra.fr
CNRS - rozcestník jednotlivých institutů, dále už jen francouzsky: www.cnrs.fr/en/aboutCNRS/institutes.htm
Následuje pár objevných objevů ze stránek INRA (Francouzský národní institut pro výzkum v zemědělství) ...
Obezitu máme naprogramovanou od počátku života
www.international.inra.fr/research/obesity_is_programmed_from_the_start_of_life
Studie na zvířatech provedená našimi výzkumníky prokázala, že růstové poruchy způsobené špatnou výživou během prenatálního období mají vliv na metabolické parametry, které ovlivňují chuť k jídlu, a tudíž mají dopad i na stravovací chování v dospělosti.
K pokusu byl využit model krysy s vrozeným zpožděním prenatálního růstu. Na něm ukázali, že nedostatek bílkovin v prenatálním období snížil porodní váhu, ale zvýšil denní příjem potravy po odstavu. Ve zvýšené míře byla potrava přijímaná zejména v noci. To bylo spojeno s výrazným nárůstem mozkových signálů podněcujících přijímání potravy.
Super.
Nadměrný příjem omega 6 a nedostatek omega 3 způsobuje u pozdějších generací obezitu
www.international.inra.fr/research/excessive_omega_6_intake
Výzkumníci vystavili několik generací dospělých i mladých myší obou pohlaví tzv. západní stravě, načež zhodnotili dopady takto tučné stravy na lidskou populaci. Vystavení geneticky stabilní populace zvířat stravě typické pro rozvinuté a rozvíjející se země bylo dostatečné pro nárůst vícegenerační obezity, což koresponduje s údaji shromážděnými u lidí.
Prostě PROČ děláme takovéhle pokusy, jen abychom si ověřili, že to, co už víme u lidí, funguje i u myší?
Použitím aromat je nyní možné snížit obsah soli v potravinách
www.international.inra.fr/research/reducing_the_salt_content_in_foods
Ve zkratce - sůl je nezdravá, ale lidi mají rádi slanou chuť jídla, takže to vyřešíme tak, že nezdravou sůl nahradíme nezdravými aromaty, které navodí onu žádanou slanou chuť. Mám pocit, že podfinancování humanitních věd by se velmi rychle vyřešilo, kdyby v medicíně, chemii, agronomii a dalších začali dvakrát přemýšlet o smysluplností svých projektů. To by bylo peněz.
Ke stažení informační buletin o výzkumu v genomice živočichů: www.international.inra.fr/research/animal_genomics Samozřejmě vše završeno odstavcem o kvalitě masa a plodnosti vysocevýkonných dojnic.
Dále informační buletin o nárůstu infekčních onemocnění zvířat (míněno těch "masově produkovaných"): www.international.inra.fr/research/emerging_infectious_animal_diseases
Zajímavosti z INSERM nechám prodnes nedotčeny.
07 května, 2011
Nové věci
Kompilace odkazů a akcí, které mě v poslední době zaujaly - prohlédněte, sdílejte, využijte...
S láskou
B.
Forfreelife.eu
Projekt dokumentující život zvířat na českých farmách, chovech a jatkách. Původní videa a fotky, tiskové materiály.
Podívejte se aspoň na jedno video a fotky. Takhle žijou zvířata pro naše chuti. Tohle je skutečné. To, že budeme zavírat oči a budeme dělat, že se nic neděje, na tom nic nezmění.
Forfreelife.eu
Youtube stránka: youtube.com/user/flVidea
****
"Spousta lidí říká, že maso je chutné.. je ale chutné natolik, aby bylo cennější než život? Natolik, aby stálo za veškerou bolest, co se za ním skrývá?"
Z mnoha dokumentů lze jasně vidět, že značná část zvířat na jatkách se po omráčení probere a je při podřezávání a vykrvácení při vědomí - něco, co je pro většinu z nás nepředstavitelné. Ale i to se dá smést pod stůl tím, že je to přirozené. Je to jenom omluva pro něco, co se (v dnešní době a v našich podmínkách) už omluvit moc nedá. Všechno jsou to jenom omluvy, kterými sami sebe chlácholíme, že o nic nejde, že to, co se děje, je v pořádku, protože "to tak bylo vždycky".
Moc si vážím těch, kteří jsou schopni i přes všechno, s čím po svejch xx let dosud žili, poodstoupit a pohlédnout na to trochu jinak. A dost mě mrzí, že většina lidí toho není ochotná.
****
Bude to těžký den
Michal Kolesár napsal výborný obsáhlý text na téma mučení lidí - s využitím různých druhů zvířat. Vše staví na konkrétních případech. Čtení rozhodně i pro historiky.
"Lidská fantazie jakoby snad ani neměla dno. Co všechno dokázal člověk vymyslet a praktikovat, když jde o to, způsobit někomu bolest. Drtí, mačká, trhá, řeže, pálí, dusí, topí, vaří, vráží na kůl, přibíjí na kříž. Co všechno dokáže použít, když chce trestat. Dřevo, vodu, železo, oheň, zvířata. Tento text je o zvířatech v mučírnách a na popravištích."
Bude to těžký den - michalkolesar.net/?p=4204
****
Human-Animal Studies, konference
České stránky Human-Animal Studies - humanimal.cz představím rovnou s chystanou konferencí. Human-Animal Studies (také Critical Animal Studies) je nový interdisciplinární obor, který se zabývá vztahem lidí a mimolidských (nonhuman) zvířat. V zahraničí se poměrně rychle šíří, u nás se jej snaží rozvinout a podpořit právě web humanimal.cz. Jednou z jeho hlavních iniciativ je nyní připravovaná konference Critical Animal Studies - první taková v ČR (a druhá v Evropě), která se bude konat 15.-16. října 2011 v Praze (s názevem "RECONFIGURING THE ‘HUMAN’/’ANIMAL’ BINARY – RESISTING VIOLENCE”). Organizuje ji Katedra sociologie FF UK a ICAS - The Institute For Critical Animal Studies. Účastnit se mohou jak akademici, tak aktivisté, je otevřena v podstatě komukoli. Občerstvení bude zcela veganské :) (a můžu prozradit že úplně výborné) :)
Více o konferenci: humanimal.cz/CAS/index.html
Událost na Facebooku: www.facebook.com/event.php?eid=128921897181041
****
Dva blogy kamaráda Zdeňka - Buď jejich přítel jejichpritel.blogspot.com a Animal in Distress zachrana-zvirat.blogspot.com. Přidejte do svého seznamu záložek.
Vybírám pár útržků z různých článků:
Všichni voláme po svobodě pro sebe, ale většina z nás svobodu jiným bere nebo většinu z nás nesvoboda jiných nezajímá. Nepřipadá nám ani trochu hloupý, když jiný a jiné vězníme a přitom po své svobodě voláme.
Není pitomost tvrdit, že kravské mateřské mléko je důležitou součástí jídelníčku dospělých lidí? Protože je kravské mateřské, je přeci určené pro kojence, pro telátka. ... Tak proč lidé pijí kravské mateřské mléko? Proč krávám kradou děti, aby mohli krást krávám jejich mateřské mléko?
Moc doporučuju počíst si v článku Prasata aneb nepojídejme je. Vybírám:
Profesor Stanley Curtis z Penn State University během svých studií, kdy dvě prasata učil hrát jednoduché počítačové hry (prasata při hře ovládala joystick pomocí nosu a zubů, přičemž musela joystickem ovládané ikony přesunout z bodu A do bodu B apod.) zjistil, že prasata umějí hrát skvěle joystickem ovládané počítačové hry, dokonce některé hry mnohem lépe než primáti. Curtisova kolegyně Dr. Sarah Boysen uvedla, že prasata jsou schopna se soustředit s intenzitou, kterou nikdy neviděla ani u šimpanzů.
Profesor Donald Broom z veterinární školy na Cambridské Univerzitě říká: "Prasata mají dost propracované kognitivní schopnosti. Dokonce více než psi a určitě více než tříleté dítě."
Prasata jsou schopna se velice rychle naučit rozpoznávat věci podle jména. Dokonce plyšové hračky, byť jsou si podobné, rozpoznají podle jména.
Lidé, kteří provozují útulky pro zvířata, přisuzují prasatům lidské vlastnosti, protože prasata, stejně jako lidé, si vychutnávají poslech hudby, hraní si s míčem nebo masáže těla.
Většinu dne prasata (v přirozeném prostředí, pozn.) stráví sháněním potravy, přičemž za noc mohou nachodit až 15 km.
Každý rok je na celém světě poraženo asi 1,2 miliardy prasat pro lidskou konzumaci.
V České Republice je chováno více než 4,5 miliónu prasat ročně.
"Ve velkochovech se naprosto běžně kastrují selátka bez jakéhokoliv umrtvení nebo snížení bolesti." Zkuste si to představit. Představte, si že necháte vykastrovat svoji kočku nebo psa "zaživa". Nebo si představte, že to dělají vám, jestli to vaší představivosti pomůže. A tímhle projdou miliardy malých pár dní starých selátek. Úplně malinkaté děti. Šílený.
****
Další blog, tentokrát od autorů FB skupiny "STOP Speciecizmu!"
stopspeciecizmu.blogspot.com
skupina na FB: stopspeciecizmu.tk
****
Nový informační materiál o kožešinových farmách - obsáhlý a fakt dobrý.
Ke stažení na uloz.to/8441715/informace-o-kozesinovych-farmach-pdf
Krátký informační materiál Co předchází surovině?
Ke stažení na ulozto.cz/6443909/stopkozesovymfarmam-pdf
Plakát k tzv. myslivectví - pitomému zabíjení z potěšení ze zabíjení a k ukojení svých nevybitých potřeb někoho fyzicky ovládnout. Idioti.
Ke stažení na ulozto.cz/6454728/hleda-se-pdf
Autor všech materiálů: Animal in Distress zachrana-zvirat.blogspot.com.
Toť pro dnešek vše...
S láskou
B.
Forfreelife.eu
Projekt dokumentující život zvířat na českých farmách, chovech a jatkách. Původní videa a fotky, tiskové materiály.
Podívejte se aspoň na jedno video a fotky. Takhle žijou zvířata pro naše chuti. Tohle je skutečné. To, že budeme zavírat oči a budeme dělat, že se nic neděje, na tom nic nezmění.
Forfreelife.eu
Youtube stránka: youtube.com/user/flVidea
****
"Spousta lidí říká, že maso je chutné.. je ale chutné natolik, aby bylo cennější než život? Natolik, aby stálo za veškerou bolest, co se za ním skrývá?"
Z mnoha dokumentů lze jasně vidět, že značná část zvířat na jatkách se po omráčení probere a je při podřezávání a vykrvácení při vědomí - něco, co je pro většinu z nás nepředstavitelné. Ale i to se dá smést pod stůl tím, že je to přirozené. Je to jenom omluva pro něco, co se (v dnešní době a v našich podmínkách) už omluvit moc nedá. Všechno jsou to jenom omluvy, kterými sami sebe chlácholíme, že o nic nejde, že to, co se děje, je v pořádku, protože "to tak bylo vždycky".
Moc si vážím těch, kteří jsou schopni i přes všechno, s čím po svejch xx let dosud žili, poodstoupit a pohlédnout na to trochu jinak. A dost mě mrzí, že většina lidí toho není ochotná.
****
Bude to těžký den
Michal Kolesár napsal výborný obsáhlý text na téma mučení lidí - s využitím různých druhů zvířat. Vše staví na konkrétních případech. Čtení rozhodně i pro historiky.
"Lidská fantazie jakoby snad ani neměla dno. Co všechno dokázal člověk vymyslet a praktikovat, když jde o to, způsobit někomu bolest. Drtí, mačká, trhá, řeže, pálí, dusí, topí, vaří, vráží na kůl, přibíjí na kříž. Co všechno dokáže použít, když chce trestat. Dřevo, vodu, železo, oheň, zvířata. Tento text je o zvířatech v mučírnách a na popravištích."
Bude to těžký den - michalkolesar.net/?p=4204
****
Human-Animal Studies, konference
České stránky Human-Animal Studies - humanimal.cz představím rovnou s chystanou konferencí. Human-Animal Studies (také Critical Animal Studies) je nový interdisciplinární obor, který se zabývá vztahem lidí a mimolidských (nonhuman) zvířat. V zahraničí se poměrně rychle šíří, u nás se jej snaží rozvinout a podpořit právě web humanimal.cz. Jednou z jeho hlavních iniciativ je nyní připravovaná konference Critical Animal Studies - první taková v ČR (a druhá v Evropě), která se bude konat 15.-16. října 2011 v Praze (s názevem "RECONFIGURING THE ‘HUMAN’/’ANIMAL’ BINARY – RESISTING VIOLENCE”). Organizuje ji Katedra sociologie FF UK a ICAS - The Institute For Critical Animal Studies. Účastnit se mohou jak akademici, tak aktivisté, je otevřena v podstatě komukoli. Občerstvení bude zcela veganské :) (a můžu prozradit že úplně výborné) :)
Více o konferenci: humanimal.cz/CAS/index.html
Událost na Facebooku: www.facebook.com/event.php?eid=128921897181041
****
Dva blogy kamaráda Zdeňka - Buď jejich přítel jejichpritel.blogspot.com a Animal in Distress zachrana-zvirat.blogspot.com. Přidejte do svého seznamu záložek.
Vybírám pár útržků z různých článků:
Všichni voláme po svobodě pro sebe, ale většina z nás svobodu jiným bere nebo většinu z nás nesvoboda jiných nezajímá. Nepřipadá nám ani trochu hloupý, když jiný a jiné vězníme a přitom po své svobodě voláme.
Není pitomost tvrdit, že kravské mateřské mléko je důležitou součástí jídelníčku dospělých lidí? Protože je kravské mateřské, je přeci určené pro kojence, pro telátka. ... Tak proč lidé pijí kravské mateřské mléko? Proč krávám kradou děti, aby mohli krást krávám jejich mateřské mléko?
Moc doporučuju počíst si v článku Prasata aneb nepojídejme je. Vybírám:
Profesor Stanley Curtis z Penn State University během svých studií, kdy dvě prasata učil hrát jednoduché počítačové hry (prasata při hře ovládala joystick pomocí nosu a zubů, přičemž musela joystickem ovládané ikony přesunout z bodu A do bodu B apod.) zjistil, že prasata umějí hrát skvěle joystickem ovládané počítačové hry, dokonce některé hry mnohem lépe než primáti. Curtisova kolegyně Dr. Sarah Boysen uvedla, že prasata jsou schopna se soustředit s intenzitou, kterou nikdy neviděla ani u šimpanzů.
Profesor Donald Broom z veterinární školy na Cambridské Univerzitě říká: "Prasata mají dost propracované kognitivní schopnosti. Dokonce více než psi a určitě více než tříleté dítě."
Prasata jsou schopna se velice rychle naučit rozpoznávat věci podle jména. Dokonce plyšové hračky, byť jsou si podobné, rozpoznají podle jména.
Lidé, kteří provozují útulky pro zvířata, přisuzují prasatům lidské vlastnosti, protože prasata, stejně jako lidé, si vychutnávají poslech hudby, hraní si s míčem nebo masáže těla.
Většinu dne prasata (v přirozeném prostředí, pozn.) stráví sháněním potravy, přičemž za noc mohou nachodit až 15 km.
Každý rok je na celém světě poraženo asi 1,2 miliardy prasat pro lidskou konzumaci.
V České Republice je chováno více než 4,5 miliónu prasat ročně.
"Ve velkochovech se naprosto běžně kastrují selátka bez jakéhokoliv umrtvení nebo snížení bolesti." Zkuste si to představit. Představte, si že necháte vykastrovat svoji kočku nebo psa "zaživa". Nebo si představte, že to dělají vám, jestli to vaší představivosti pomůže. A tímhle projdou miliardy malých pár dní starých selátek. Úplně malinkaté děti. Šílený.
****
Další blog, tentokrát od autorů FB skupiny "STOP Speciecizmu!"
stopspeciecizmu.blogspot.com
skupina na FB: stopspeciecizmu.tk
****
Nový informační materiál o kožešinových farmách - obsáhlý a fakt dobrý.
Ke stažení na uloz.to/8441715/informace-o-kozesinovych-farmach-pdf
Krátký informační materiál Co předchází surovině?
Ke stažení na ulozto.cz/6443909/stopkozesovymfarmam-pdf
Plakát k tzv. myslivectví - pitomému zabíjení z potěšení ze zabíjení a k ukojení svých nevybitých potřeb někoho fyzicky ovládnout. Idioti.
Ke stažení na ulozto.cz/6454728/hleda-se-pdf
Autor všech materiálů: Animal in Distress zachrana-zvirat.blogspot.com.
Toť pro dnešek vše...
19 února, 2011
Něco nového
Připravuju něco málo změn zde na blogu :)
***
Myšenka a člověk - moment setkání napříč živočišný druh a všechny odlišnosti, které nás rozdělují.
***
Myšenka a člověk - moment setkání napříč živočišný druh a všechny odlišnosti, které nás rozdělují.
13 února, 2011
Mon cher, pourquoi j'ai mal?
Dvě krátká krásná videa
...
Speciesismus
Nikdy nezapomeňte
Také Stop speciecizmu! na Facebooku
Veliký respekt a díky všem, kteří jsou aktivní
xxx
Veliký respekt a díky všem, kteří jsou aktivní
xxx
17 ledna, 2011
Jsou jenom dvě možnosti
Buď ...
anebo...
Zdroj obrázku: www.billa.cz/akce/nedelni-akce.php
Videokanál, z něhož sdílím video: www.youtube.com/user/LiveVegan
Videokanál, z něhož sdílím video: www.youtube.com/user/LiveVegan
Z mého chytrého sešitu
[ To, co není ocitované a podepsané jménem či odkazem, je ode mě.] --
Sám svobody kdo hoden,
svobodu zná vážiti každou,
ten, kdo do pout jímá otroky,
sám je otrok.
(Jan Kollár, Slávy dcera, 1824)
Tak ploužíme se světem jako stíny,
na tváři jenom netečnost a hnus,
a nedokážem věků žádné činy,
plod práce, kterou počal génius.
(M. J. Lermontov)
„Hospodářská zvířata jsou cítící a vnímavé bytosti, poskytují nám svá těla pro naši potravu a užitek, zaslouží si žít v pro ně vhodných podmínkách, řádnou péči a naši ohleduplnost.“
www.spolecnostprozvirata.cz/obsah.php?pg=vejce
„Každý je vítěz. Jak může být výkrm kuřat podle vyšších standardů welfare užitečný pro kuřata, chovatele, obchodníky a spotřebitele?“
Manuál RSPCA přeložený SPZ, www.spolecnostprozvirata.cz/data/kazdyjevitez.pdf
Welfare hnutí* je krajně oportunistické. Aktivistům a kuřatům slibuje lepší život pro kuřata, majitelům farem nulové náklady a vyšší zisky z ubohých kuřat a zákazníkům vyšší kvalitu a dobré svědomí. To první se blíží nule, to druhé mě nezajímá a to třetí jenom utvrzuje status quo.
* u nás v čele se Společností pro zvířata a jejich překlady RSPCA a CIWF
„Zachování zákazu klecí nezdokonalených od roku 2012. Cesta vpřed pro vaječný průmysl v EU.“, „CIWF Trust doporučuje, aby strategie ... byla implementována tak, aby zákaz užití malých nezdokonalených klecí mohl být úspěšně zaveden ... bez poškození živobytí producentů vajec v EU.“
Manuál CIWF, www.spolecnostprozvirata.cz/data/zakazmalychkleci_1.pdf
Pro koho CIWF pracuje??
„... pro byznys neškodné,
společnosti pohodlné
a zvířatům příliš nepomáhající organizace.“
Michal Kolesár www.realita.tv/cs/smradlava-vlna-v-rakousku
The unjust is not how, where or why animals are slaved, submitted and murdered, but the mere existence of murder and slavery. / Lo injusto no es cómo, dónde ni por qué se explota, perjudica o asesina a los animales no humanos, sino la existencia de la explotación y asesinato. www.defensanimal.org/veganismo
„Dogs look up at you, cats look down on you, but pigs are equal.“
Z nějakého citátu na letáku novozélandského SAFE
Odpovězme si, proč je špatné zabít a zneužívat člověka. Upřímně. Ne proto, že je to nezákonné, že se to nedělá. Proč je špatné zabít člověka. Protože trpí? Protože je to nespravedlivé? Protože vnímáme bolest?
Jakkoli odpovíme, bude to pravda o jakémkoli jiném zvířeti.
Každý jednotlivý velko- i malo- chov v téhle zemi existuje kvůli nám. Nejedli-li bychom maso, neexistovaly by vepříny. Nepili-li bychom mléko a nejedli sýry, neexistovaly by kravíny. Nejedli-li bychom vejce, neexistovaly by slepičárny.
Dokud budeme jíst maso, vejce a mléko, sýry, všechny naše řeči o spravedlnosti, a o lásce ke zvířatům, a tom, že zvířata by neměla trpět, zůstanou jenom řečmi.
Obhajujeme-li konzumaci zvířat tím, že i v přírodě se zvířata navzájem jedí, můžeme stejně tak obhájit i zabití a konzumaci příslušníka vlastního druhu – např. kanibalismus ze strany matky, která ve stresu pozře své děti, žárlivého otce, který zabije potomky, či matky, která vědoma nemožnosti uživit všechny děti nechá ty slabé zahynout hlady. Podle stejné logiky nemůže nikdo nic namítnout!
„Status zvířat jako ekonomických komodit znemožňuje rovnocenný ohled na jejich zájmy.“ Gary L. Francione, www.abolitionistapproach.org
V těchto podmínkách nemohou naplnit ani své základní lidské potřeby...
(nevím jak jinak vyjádřit ty nejpřirozenější potřeby, které jsou tak vlastní všem nám, živým bytostem. Prostě lidskost a lidské dostalo význam který hluboce přesahuje lidský druh.)
„Svoboda není ničím, pokud je privilegiem.“ Rosa Luxemburg
- To je tvoje starost, že nejíš zvířata.
- Je to starost těch, co zvířata jedí. Možná je to míň moje starost než tvoje. Co kdybych tě zabila a řekla, že to není moje starost? Že je to starost těch co se starají o lidská práva?
K tomu, že dojení krávě pomáhá a to byste ji nechali umřít s plným vemenem?
- zaprvé neustálým dojením se produkce mléka povzbuzuje, ne polevuje
- zadruhé krávy jsou kvůli naší ohromné žádostivosti šlechtěny a manipulovány k extrémní tvorbě mléka
- zatřetí získávání mléka nelze vidět jenom jako podojení – je třeba vidět pár zmrzačených let, hroznou nudu a stesk, bolest, tři čtyři telata i jatka.
Jasně, krávě s momentálně přetékajícím vemenem těžko pomoct jinak než vypuštěním mléka - ale sotva ji zachrání opětovné oplodnění a dojení dvakrát denně...
„Čím bezbrannější je živá bytost, tím větší nárok má na lidskou ochranu před lidskou krutostí.“ M. Mahátmá Gándhí
Liberté! Égalité! Fraternité!
Prožitky společenské, psychické, emoční i tělesné deprivace: Prasata v kotcích.
„Každý přemýšlí o tom, jak změnit svět, ale nikdo nepřemýšlí o tom, jak změnit sebe.“
N. L. Tolstoj
{The mood that moves the mountains} – to mě jednou napadlo ve snu (nekecám) a přišlo mi to geniální. Je to moje osobní motivace – když mám tuhle inspirovanou náladu, dokážu napsat a vymyslet super věci. Bohužel v poslední době mám takovouhle náladu málokdy a vždycky s trvanlivostí tak tři minuty.
Opression and elitism:
they are the common bases for all discriminations in this world
- racism – speciesism – discrimination based on état, religion, sexual orientation, political belief, nation...
[We are oppressive towards all other species and towards our Earth.]
My máme rakety, my ten mír udržíme...
Bombardování v Jugoslávii, a naše vláda: nešlo by to nejlíp bombardovat humanitárně?
(z nějakého rozhovoru)
O tom, že farmy se zvířaty jsou kontrolovány nezávislými orgány:
Když do Terezína přijela kontrolní komise Červeného kříže, nacisté jí předvedli krásné město, ve kterém židovští občané žijí spokojený život. Nechyběly kulturní aktivity a místa pro volný čas; v samotném táboře vězni sehráli před komisí divadelní představení. Idylické místo, děti na hřišti, skoro lázeňská atmosféra. Jestli je možné, že komise Červeného kříže shledala bezzávadným koncentrační tábor a židovské ghetto, pak pro farmy či jatka je toto otázka půl hodiny příprav, jestli vůbec.
(... Těžko chránit, když kontrolujícími jsou tiší společníci nacistů či tiší společníci řezníků – veterináři...)
Únik ropy v Mexickém zálivu posunul technologické možnosti lidstva dopředu
(titulek článku v Euro, 16. 8. 2010)
ZVÍŘE MĚSÍCE – sleva na rybičky 15 % - AKCE PLATÍ PO CELÉ ZÁŘÍ!
(propagační leták Pet Center, 9/2010)
Vepřový minutkový steak,
Vepřová pečeně bez kosti vcelku
cena za 1 kg
2 druhy
[Garance původu z českých chovů]
od - 18 %
129,90
Billa Quality
(vnucovaný polobulvární propagační leták "Ostrovu labužníka")
Sám svobody kdo hoden,
svobodu zná vážiti každou,
ten, kdo do pout jímá otroky,
sám je otrok.
(Jan Kollár, Slávy dcera, 1824)
Tak ploužíme se světem jako stíny,
na tváři jenom netečnost a hnus,
a nedokážem věků žádné činy,
plod práce, kterou počal génius.
(M. J. Lermontov)
„Hospodářská zvířata jsou cítící a vnímavé bytosti, poskytují nám svá těla pro naši potravu a užitek, zaslouží si žít v pro ně vhodných podmínkách, řádnou péči a naši ohleduplnost.“
www.spolecnostprozvirata.cz/obsah.php?pg=vejce
„Každý je vítěz. Jak může být výkrm kuřat podle vyšších standardů welfare užitečný pro kuřata, chovatele, obchodníky a spotřebitele?“
Manuál RSPCA přeložený SPZ, www.spolecnostprozvirata.cz/data/kazdyjevitez.pdf
Welfare hnutí* je krajně oportunistické. Aktivistům a kuřatům slibuje lepší život pro kuřata, majitelům farem nulové náklady a vyšší zisky z ubohých kuřat a zákazníkům vyšší kvalitu a dobré svědomí. To první se blíží nule, to druhé mě nezajímá a to třetí jenom utvrzuje status quo.
* u nás v čele se Společností pro zvířata a jejich překlady RSPCA a CIWF
„Zachování zákazu klecí nezdokonalených od roku 2012. Cesta vpřed pro vaječný průmysl v EU.“, „CIWF Trust doporučuje, aby strategie ... byla implementována tak, aby zákaz užití malých nezdokonalených klecí mohl být úspěšně zaveden ... bez poškození živobytí producentů vajec v EU.“
Manuál CIWF, www.spolecnostprozvirata.cz/data/zakazmalychkleci_1.pdf
Pro koho CIWF pracuje??
„... pro byznys neškodné,
společnosti pohodlné
a zvířatům příliš nepomáhající organizace.“
Michal Kolesár www.realita.tv/cs/smradlava-vlna-v-rakousku
The unjust is not how, where or why animals are slaved, submitted and murdered, but the mere existence of murder and slavery. / Lo injusto no es cómo, dónde ni por qué se explota, perjudica o asesina a los animales no humanos, sino la existencia de la explotación y asesinato. www.defensanimal.org/veganismo
„Dogs look up at you, cats look down on you, but pigs are equal.“
Z nějakého citátu na letáku novozélandského SAFE
Odpovězme si, proč je špatné zabít a zneužívat člověka. Upřímně. Ne proto, že je to nezákonné, že se to nedělá. Proč je špatné zabít člověka. Protože trpí? Protože je to nespravedlivé? Protože vnímáme bolest?
Jakkoli odpovíme, bude to pravda o jakémkoli jiném zvířeti.
Každý jednotlivý velko- i malo- chov v téhle zemi existuje kvůli nám. Nejedli-li bychom maso, neexistovaly by vepříny. Nepili-li bychom mléko a nejedli sýry, neexistovaly by kravíny. Nejedli-li bychom vejce, neexistovaly by slepičárny.
Dokud budeme jíst maso, vejce a mléko, sýry, všechny naše řeči o spravedlnosti, a o lásce ke zvířatům, a tom, že zvířata by neměla trpět, zůstanou jenom řečmi.
Obhajujeme-li konzumaci zvířat tím, že i v přírodě se zvířata navzájem jedí, můžeme stejně tak obhájit i zabití a konzumaci příslušníka vlastního druhu – např. kanibalismus ze strany matky, která ve stresu pozře své děti, žárlivého otce, který zabije potomky, či matky, která vědoma nemožnosti uživit všechny děti nechá ty slabé zahynout hlady. Podle stejné logiky nemůže nikdo nic namítnout!
„Status zvířat jako ekonomických komodit znemožňuje rovnocenný ohled na jejich zájmy.“ Gary L. Francione, www.abolitionistapproach.org
V těchto podmínkách nemohou naplnit ani své základní lidské potřeby...
(nevím jak jinak vyjádřit ty nejpřirozenější potřeby, které jsou tak vlastní všem nám, živým bytostem. Prostě lidskost a lidské dostalo význam který hluboce přesahuje lidský druh.)
„Svoboda není ničím, pokud je privilegiem.“ Rosa Luxemburg
- To je tvoje starost, že nejíš zvířata.
- Je to starost těch, co zvířata jedí. Možná je to míň moje starost než tvoje. Co kdybych tě zabila a řekla, že to není moje starost? Že je to starost těch co se starají o lidská práva?
K tomu, že dojení krávě pomáhá a to byste ji nechali umřít s plným vemenem?
- zaprvé neustálým dojením se produkce mléka povzbuzuje, ne polevuje
- zadruhé krávy jsou kvůli naší ohromné žádostivosti šlechtěny a manipulovány k extrémní tvorbě mléka
- zatřetí získávání mléka nelze vidět jenom jako podojení – je třeba vidět pár zmrzačených let, hroznou nudu a stesk, bolest, tři čtyři telata i jatka.
Jasně, krávě s momentálně přetékajícím vemenem těžko pomoct jinak než vypuštěním mléka - ale sotva ji zachrání opětovné oplodnění a dojení dvakrát denně...
„Čím bezbrannější je živá bytost, tím větší nárok má na lidskou ochranu před lidskou krutostí.“ M. Mahátmá Gándhí
Liberté! Égalité! Fraternité!
Prožitky společenské, psychické, emoční i tělesné deprivace: Prasata v kotcích.
„Každý přemýšlí o tom, jak změnit svět, ale nikdo nepřemýšlí o tom, jak změnit sebe.“
N. L. Tolstoj
{The mood that moves the mountains} – to mě jednou napadlo ve snu (nekecám) a přišlo mi to geniální. Je to moje osobní motivace – když mám tuhle inspirovanou náladu, dokážu napsat a vymyslet super věci. Bohužel v poslední době mám takovouhle náladu málokdy a vždycky s trvanlivostí tak tři minuty.
Opression and elitism:
they are the common bases for all discriminations in this world
- racism – speciesism – discrimination based on état, religion, sexual orientation, political belief, nation...
[We are oppressive towards all other species and towards our Earth.]
My máme rakety, my ten mír udržíme...
Bombardování v Jugoslávii, a naše vláda: nešlo by to nejlíp bombardovat humanitárně?
(z nějakého rozhovoru)
O tom, že farmy se zvířaty jsou kontrolovány nezávislými orgány:
Když do Terezína přijela kontrolní komise Červeného kříže, nacisté jí předvedli krásné město, ve kterém židovští občané žijí spokojený život. Nechyběly kulturní aktivity a místa pro volný čas; v samotném táboře vězni sehráli před komisí divadelní představení. Idylické místo, děti na hřišti, skoro lázeňská atmosféra. Jestli je možné, že komise Červeného kříže shledala bezzávadným koncentrační tábor a židovské ghetto, pak pro farmy či jatka je toto otázka půl hodiny příprav, jestli vůbec.
(... Těžko chránit, když kontrolujícími jsou tiší společníci nacistů či tiší společníci řezníků – veterináři...)
Únik ropy v Mexickém zálivu posunul technologické možnosti lidstva dopředu
(titulek článku v Euro, 16. 8. 2010)
ZVÍŘE MĚSÍCE – sleva na rybičky 15 % - AKCE PLATÍ PO CELÉ ZÁŘÍ!
(propagační leták Pet Center, 9/2010)
Vepřový minutkový steak,
Vepřová pečeně bez kosti vcelku
cena za 1 kg
2 druhy
[Garance původu z českých chovů]
od - 18 %
129,90
Billa Quality
(vnucovaný polobulvární propagační leták "Ostrovu labužníka")
04 ledna, 2011
Jen tak
Mám v podstatě sepsané dva články (resp. příspěvky na blog), jeden z nich sakra už z léta, ale doteď jsem nebyla schopná je zpracovat na blog (nějaký to formátování a tak). Tak brzy :)
Kromě toho mám rozepsanou přednášku/článek pokoušející se o srovnání lidského institucionalizovaného zacházení se zvířaty (prostě - záměrné zneužívání zvířat pro naše zájmy) s institucí války, válčení a armády. Tedy - člověk-zvíře a voják-voják popřípadě lidé-zvířata a vojáci-velení armády atd. atd.
Mám problém svoje vyjadřovací způsoby narvat do vět srozumitelných pro ostatní. V mysli tvořím hrozně komplikovaný věty, přesně ve stylu syntetizujících extrakcí z interdisciplinárního úzu české historiografie a metodologie vědy bla bla bla. Narozdíl od "těch pravých odborných" textů mi moje věty dávají pořád smysl (i když poslední dobou už úplně ne), ale nemám páru, jestli jsou srozumitelné "zvenku" (doslova). No což.
Mám také rozpracovanou ppt na téma Zvířata v první světové válce, ale bohužel složenou jen z novinových výstřižků a překladů, což není zajímavý na přednes. Asi ani na prohlížení, ale to nevadí.
:)
PS. Pokud někomu přijde to, co píšu trapné nebo sentimentální, tak si prosím podle toho nedělejte názor na veganství a antispeciesismus jako myšlenku nebo vegan(k)y a antispeciesist(k)y jako takové nebo na cokoli, co s tím souvisí. Trapným může být můj způsob vyjadřování, který, vím, je subjektivní a trochu vzletný, ráda si hraju se slovy, čas od času až tak, že tomu rozumím jenom já, a taky moje prožívání, vnímání a myšlení je hodně emocionální, subjektivní. Napadá mě, co mi vyprávěl kamarád, že různé vnitřní problémy můžou lidem ukazovat to, co ostatní tak nevnímají, v jiném světle. Že dělali nějakou rešerši a jedna slečna se dlouho zastavila u telátka, které bylo přivázané řetězem a prostě nechané umřít. Slečna trpěla depresemi a proto byla schopna vnímat, jaksi soucítit s tím telátkem, prožívat s ním víc než ostatní. Jedno malé samotné slabé telátko přivázané řetězem a nechané umřít.
Tedy pokud je to, co/jak píšu pro někoho moc sentimentální a prožívané, vězte že je to moje specifikum a o veganství, antispeciesismu a dalším to nutně nevypovídá.
Mám chuť říct
VEGANISM IS NOT SENTIMENTALITY, VEGANISM IS JUSTICE.
Kromě toho mám rozepsanou přednášku/článek pokoušející se o srovnání lidského institucionalizovaného zacházení se zvířaty (prostě - záměrné zneužívání zvířat pro naše zájmy) s institucí války, válčení a armády. Tedy - člověk-zvíře a voják-voják popřípadě lidé-zvířata a vojáci-velení armády atd. atd.
Mám problém svoje vyjadřovací způsoby narvat do vět srozumitelných pro ostatní. V mysli tvořím hrozně komplikovaný věty, přesně ve stylu syntetizujících extrakcí z interdisciplinárního úzu české historiografie a metodologie vědy bla bla bla. Narozdíl od "těch pravých odborných" textů mi moje věty dávají pořád smysl (i když poslední dobou už úplně ne), ale nemám páru, jestli jsou srozumitelné "zvenku" (doslova). No což.
Mám také rozpracovanou ppt na téma Zvířata v první světové válce, ale bohužel složenou jen z novinových výstřižků a překladů, což není zajímavý na přednes. Asi ani na prohlížení, ale to nevadí.
:)
PS. Pokud někomu přijde to, co píšu trapné nebo sentimentální, tak si prosím podle toho nedělejte názor na veganství a antispeciesismus jako myšlenku nebo vegan(k)y a antispeciesist(k)y jako takové nebo na cokoli, co s tím souvisí. Trapným může být můj způsob vyjadřování, který, vím, je subjektivní a trochu vzletný, ráda si hraju se slovy, čas od času až tak, že tomu rozumím jenom já, a taky moje prožívání, vnímání a myšlení je hodně emocionální, subjektivní. Napadá mě, co mi vyprávěl kamarád, že různé vnitřní problémy můžou lidem ukazovat to, co ostatní tak nevnímají, v jiném světle. Že dělali nějakou rešerši a jedna slečna se dlouho zastavila u telátka, které bylo přivázané řetězem a prostě nechané umřít. Slečna trpěla depresemi a proto byla schopna vnímat, jaksi soucítit s tím telátkem, prožívat s ním víc než ostatní. Jedno malé samotné slabé telátko přivázané řetězem a nechané umřít.
Tedy pokud je to, co/jak píšu pro někoho moc sentimentální a prožívané, vězte že je to moje specifikum a o veganství, antispeciesismu a dalším to nutně nevypovídá.
Mám chuť říct
VEGANISM IS NOT SENTIMENTALITY, VEGANISM IS JUSTICE.
23 listopadu, 2010
Video: Kočka oživuje mrtvou kamarádku
Video... Kočka, která se snaží oživit svoji mrtvou kamarádku. Zřejmě se jí snaží rozpohybovat srdce nebo dýchání.
... Co asi musela cítit, když si na mrtvou kamarádku položila hlavu a lehla si vedle ní? Žal...? Vzpomínala na ni?
Myslete často na zvířata, se kterými žijete. Já často zapomínám. Podrbu kocoura cestou pro pití, zavolám na něj od počítače, nebo od počítače ze špatného pocitu vstanu, jdu ho podrbat a zase zpátky. Často brečí na chodbě a já nevím proč. Vypadá to, že nechce nic z toho, co mu nabízím. Když ho přiběhnu pohladit, odejde do pokoje a otáčí se po mě, ať jdu s ním. Ale tam zase nic, sedne si, a hladit nechce. Tak nevím co s ním a jdu zase zpátky. Když k němu někdy přijdu a hladím ho, nechá se chvíli krásně hladit, a pak zas někam odejde, chvíli někde něco sleduje a pak zase přijde a čeká... nevím na co. Nevím co přesně chce a co si myslí o tom, kde žije. Jestli je šťastnej, že bydlí u mě, a že je taková spokojená kočička, pelíšky kde se naděje, plná miska, teplíčko, spinkat může všude, škrábat smí všude (nesmí, ale jenom naoko), všichni jsou na něj hodní... anebo jestli je mu smutno, že mu nikdo nerozumí a nikdo nechápe, co chce. Mám pocit, že se mu nedovedu přiblížit. Snažím se co nejvíc k němu přiblížit a pořád mám pocit, že se mi to nedaří. Možná je to ale jeho osobností. Moc se nemazlí, nepřede, je rád s někým v místnosti ale ne moc blízko, skoro nikdy nepřijde za mnou sám. Je spokojený, když leží u mýho stolu a slyší, jak biju do klávesnice? Snad je Elí kocour spokojenej, starej kocouří pán kterej má rád svůj klid a občas podrbat. Snad není smutnej.
Snad mě má taky rád, jenom to taky nedává najevo a taky doufá, že to vím.
... Co asi musela cítit, když si na mrtvou kamarádku položila hlavu a lehla si vedle ní? Žal...? Vzpomínala na ni?
Myslete často na zvířata, se kterými žijete. Já často zapomínám. Podrbu kocoura cestou pro pití, zavolám na něj od počítače, nebo od počítače ze špatného pocitu vstanu, jdu ho podrbat a zase zpátky. Často brečí na chodbě a já nevím proč. Vypadá to, že nechce nic z toho, co mu nabízím. Když ho přiběhnu pohladit, odejde do pokoje a otáčí se po mě, ať jdu s ním. Ale tam zase nic, sedne si, a hladit nechce. Tak nevím co s ním a jdu zase zpátky. Když k němu někdy přijdu a hladím ho, nechá se chvíli krásně hladit, a pak zas někam odejde, chvíli někde něco sleduje a pak zase přijde a čeká... nevím na co. Nevím co přesně chce a co si myslí o tom, kde žije. Jestli je šťastnej, že bydlí u mě, a že je taková spokojená kočička, pelíšky kde se naděje, plná miska, teplíčko, spinkat může všude, škrábat smí všude (nesmí, ale jenom naoko), všichni jsou na něj hodní... anebo jestli je mu smutno, že mu nikdo nerozumí a nikdo nechápe, co chce. Mám pocit, že se mu nedovedu přiblížit. Snažím se co nejvíc k němu přiblížit a pořád mám pocit, že se mi to nedaří. Možná je to ale jeho osobností. Moc se nemazlí, nepřede, je rád s někým v místnosti ale ne moc blízko, skoro nikdy nepřijde za mnou sám. Je spokojený, když leží u mýho stolu a slyší, jak biju do klávesnice? Snad je Elí kocour spokojenej, starej kocouří pán kterej má rád svůj klid a občas podrbat. Snad není smutnej.
Snad mě má taky rád, jenom to taky nedává najevo a taky doufá, že to vím.
07 srpna, 2010
Farmy s prasátky a selátky, video
Přečtěte si dvě nové zprávy (otevřou se v PDF po kliknutí na obrázky):
zveřejnění dokumentu ze španělských farem s prasaty a selaty:
a zákaz tzv. býčích zápasů v Katalánsku:
A podívejte se prosím na zmiňované video ze španělských prasečáků (níže). Pokud nechcete věnovat 45 minut času, podívejte se, prosím, alespoň na trailer (vimeo.com/11862375), fotky (flickr.com) či stránky rešerše (granjasdecerdos.org).
Záběr, který mi zůstal před očima - hromada mrtvých prasat naházených jeden na druhém, a v té hromadě, částečně zaházený jinými prasaty, jeden dýchal. Ztěžka a pomalu se nadechoval a vydechoval. Hlavu měl pod jiným prasetem, bylo vidět jen tělo, které se téměř neznatelně hýbá. Nevím, co bych dělala, být na místě aktivistů v té farmě. Ale asi bych u něj zůstala a hladila ho na těle... aby aspoň na chvíli v životě, než mu skončí, cítil příjemný dotek a cítil, že ho někdo má rád. Možná bych poprosila někoho z lidí, aby mi pomohl ho vytáhnout a abych mu mohla držet hlavu, a aby nebyl při umírání sám. A možná to nebyl on, ale ona, tak si doplňte ženské koncovky do tohoto odstavce.
V souvislosti s tímto bych ráda zmínila ještě jedno: zvažte, prosím, zda můžete podpořit práci lidí, kteří tato místa dokumentují a pokud mohou, berou zvířata odtamtud. V ČR toto dělá Michal Kolesár (michalkolesar.net). Pokaždé, když je možné zachránit něčí život, stojí za to podpořit. Každá záchrana života má nedocenitelnou hodnotu. Prosím, podporujte.
zveřejnění dokumentu ze španělských farem s prasaty a selaty:
A podívejte se prosím na zmiňované video ze španělských prasečáků (níže). Pokud nechcete věnovat 45 minut času, podívejte se, prosím, alespoň na trailer (vimeo.com/11862375), fotky (flickr.com) či stránky rešerše (granjasdecerdos.org).
Záběr, který mi zůstal před očima - hromada mrtvých prasat naházených jeden na druhém, a v té hromadě, částečně zaházený jinými prasaty, jeden dýchal. Ztěžka a pomalu se nadechoval a vydechoval. Hlavu měl pod jiným prasetem, bylo vidět jen tělo, které se téměř neznatelně hýbá. Nevím, co bych dělala, být na místě aktivistů v té farmě. Ale asi bych u něj zůstala a hladila ho na těle... aby aspoň na chvíli v životě, než mu skončí, cítil příjemný dotek a cítil, že ho někdo má rád. Možná bych poprosila někoho z lidí, aby mi pomohl ho vytáhnout a abych mu mohla držet hlavu, a aby nebyl při umírání sám. A možná to nebyl on, ale ona, tak si doplňte ženské koncovky do tohoto odstavce.
V souvislosti s tímto bych ráda zmínila ještě jedno: zvažte, prosím, zda můžete podpořit práci lidí, kteří tato místa dokumentují a pokud mohou, berou zvířata odtamtud. V ČR toto dělá Michal Kolesár (michalkolesar.net). Pokaždé, když je možné zachránit něčí život, stojí za to podpořit. Každá záchrana života má nedocenitelnou hodnotu. Prosím, podporujte.
28 července, 2010
Veganství, anti-nazi, Palestina – není to všechno
Američané nedávno oznámili, že jejich geologové objevili pod zemí Afghánistánu ohromné nerostné bohatství. Některé prognózy říkají, že do pár let Američané zaútočí na Írán. Ruská armáda ve dvou válkách vyvraždila pětinu čečenského národa. Barma – cestovat, necestovat? Bělorusko, poslední evropská diktatura. Izraelská svévole útočí na flotily s humanitární pomocí pro blokovanou Gazu. KLDR popravila svého delegáta a taktéž jeden z nejsilnějších ekonomických hráčů současnosti – Čína – je veden komunisty. Kosovo, Albánie, Srbsko. Je toho tolik, tolik, tolik.
Mezinárodní a regionální konflikty se mi zdají více než akutní a podle všeho o nich ještě hodně uslyšíme. Jsem z generace raných devadesátek a vyrůstala jsem v dojmech míru a bezpečí. Válka, do které se narodila moje babička, mi přišla celkem vzdálená, a že bych se já narodila do války, to bylo pro mě nepředstavitelné. (V roce mého narození jen tak mimochodem probíhala např. válka v Perském zálivu.)
Když Američané vtrhli do Iráku, bylo mi dvanáct a byla jsem naštvaná, že „i v téhle době“ je tu zase válka. Nějak jsem měla pocit, že války rokem 1945 víceméně skončily. To, že ozbrojené konflikty, genocida... to vše s koncem druhé světové války celkem hladce pokračovalo, jsem zjišťovala o dost později.
A teď mám pocit, že protesty, nejrůznější formy aktivismu i mezinárodní ohlasy nereflektují toto dění rovnoměrně. Na úrovni státních zahraničních politik (jako i mezinárodních organizací) mě to nepřekvapuje – jednotlivé státy mají mnoho zájmů, které rozhodují, koho budou kritizovat a o čem mlčet. Ale co takřečený aktivismus? Náš prostor, kde je na nás, o čem se bude mluvit a psát? Palestina. Občas Američané v Iráku, Afghánistánu. Palestina. Izrael, Palestina.
Čečna! Minulý týden jsem četla rozhovor [1] s Irenou Brežnou (brezna.ch) ve studentském listu Babylon [2]. Irena Brežná je slovenská rodačka, jež s rodinou kvůli srpnovým událostem ´68 opustila zemi. Od osmnácti či tak žije ve Švýcarsku. Aktivistka Amnesty International, spisovatelka a válečná reportérka v Čečensku. Její výpověď je drsná.
„Ruské jednotky (...) zabily pětinu národa, dvě stě tisíc lidí - Čečenců není ani jeden milion. Každý třetí čečenský muž byl mučen v tzv. filtračních táborech. To nemá v poválečné Evropě obdoby.“ [1]
Supermarkety na maso
„I zatýkání mladých mužů (později občas i žen), jejich mučení a vraždění, (...), mělo to i své ekonomické důvody, protože ztýraného nebo mrtvolu umučeného si rodina musela vykupovat, zaplatit v dolarech. Byly na to pevné ceny, asi 2 000 - 3 000 dolarů – živý stál o něco víc, než mrtvý. (...) V jejich tradici je velmi důležitý pohřební rituál – bez řádného pohřbu jakoby člověk nežil. Filtrační tábory fungovaly tedy de facto i jako supermarkety na lidské maso.“ [1]
V říjnu 1999 dopadly na grozněnský trh tři rakety země-země, odpálené z Kaspického moře. „Tyto přesné zbraně explodovaly na tržnici v pět odpoledne, kdy tam bylo nejvíc lidí – další raketa zasáhla nemocnici. To byly stovky mrtvých, všude ležela na kousky roztrhaná těla. ... K tomu, aby mohly být tyto rakety země-země použity k útoku, musí dát souhlas ruský prezident. V té době to byl Putin.“ [1]
OSN označila Groznyj za nejvíce zničené město na světě. Letecký útok na Groznyj byl největším bombardovacím útokem v Evropě od zničení Drážďan. Čečna je na celém světě nejvíce zaminovaným regionem.
"Ně strěljajte! Zděs mirnyje ljudi i děti!" - co víc má člověk říct, když na tohle nikdo neslyší ?
Brežná se vyjadřuje i k utrpení zvířat za války:
„(....) krávy stříleli do čela nebo je zlomyslně zavírali hladové do obývacích pokojů a ložnic. Zvířata, která po vesnici bezcílně pobíhala kolem zdechlin, na mě silně působila. Byl to takový kontrast života a smrti. A o utrpení zvířat za války se obvykle nepíše. Napsala jsem reportáž o tom, co to znamená vybombardovaná a vyrabovaná čečenská vesnice, i o trápení zvířat.“ [1]
Kruté hrátky
„Ruské velení například za druhé, už Putinovy války vyhlásilo přestávku v bombardování, aby byl čas na evakuaci civilního obyvatelstva, a když tisíce rodin s dětmi a starými lidmi vyrazily z města, tak byly ty evakuační konvoje napadnuté raketami.“ [1]
Jeden znalec Ruska říkal na nějaké přednášce, volně přepisuji, že obavy z Ruska jsou nafouklé a že jako největší riziko vidí ambice Číny a amerického neokonzervatismu. Národnostní konflikty Rusů a neruských národů by podle něj vyřešilo přetvoření federace na základě civilizačním a ne národnostním (Rusko je podle něj mnohonárodnostní civilizací). Podporovat identitu civilizační a potlačovat emancipaci ruskou, tatarskou, čečenskou.
Nevím. Přistoupily by kavkazské a krymské národy na jakousi velkou autonomii v rámci Ruska? Hlavně ale – byli by k takovému kroku svolní Rusové? Asi tak stejně jako jsou Izraelci svolní k osamostatnění palestinského státu, řekla bych.
A když jsem u té Palestiny – chtějí Palestinci a jejich zastánci skutečně nezávislý stát? Co přesně by měl palestinský stát být? Soustava enkláv Pásma Gazy, Západního břehu Jordánu a kusu Jeruzaléma? Problém Palestiny jsem nikdy podrobně nestudovala. Jestli Palestinci požadují území, které, doslova, „patří“ Arabům, bude to asi hodně těžké; před r. 1917 obývali vše Arabové. Kam až tedy jít, kde se zastavit? Přistoupí Liga arabských států na kompromis? Nepřijatelná pro ně byla již situace z r. 1948, kdy Izrael na původně navrženém území vznikl.
Zpět ke Kavkazu. Kavkaz je krásná země. Drsná, ale krásná. Kolik z nás, kdo se více zajímáme o problémy světa, zná aspoň přibližně mapu Kavkazu a národů na něm? Osetinci, Dagestánci, Inguši, Čečenci... Arméni, Ázerbajdžánci, Gruzínci. Před nedávnem se objevila zpráva, že Turecko stáhlo svého velvyslance ve Švédsku poté, co švédský parlament označil za genocidu vyvraždění více jak milionu Arménů osmanskými Turky v letech 1915–17. [3]
V souvislosti s Čečnou je genocida zakázaným slovem. „(...) oficiálně to nemůžete nazvat genocidou. Když Zajnab (čečenská fotoreportérka, pozn.) v Ženevě vystoupila na půdě OSN, nesměla slovo genocida použít, jinak by ji okamžitě odstřihli od mikrofonu.“ [1]
Čečenské ženy, momentka z války, kterou si spousta lidí udrží v paměti možná pět minut.
...
Ropná havárie v Mexickém zálivu pomalu mediálně vyhasíná. To v dnešním světě informační povodně znamená, že není.
Nejen v televizních, ale i internetových zpravodajstvích si nejde nevšimnout, jak velkou část celkového objemu zpráv zabírají kriminalistické zprávy. Černá kronika. Bojte se, na každé ulici se prochází vrah. A Policie ČR pomáhá, chrání a všechny zachrání.
Nepovažuji životy a úmrtí jednotlivých lidí za banální. A rozhodně je třeba stále připomínat, jak velká a zbytečná je úmrtnost na silnicích. Ale proboha, proč mám vidět na internetu každý den jako první informaci to, že na Budějovicku byl zastřelen muž, co k tomu říká policie a co si o tom myslí příbuzní pachatele, že na dálnici z Brna do Ostravy srazil opilý řidič motocyklistku, a že v Praze v noci někdo vyloupil večerku. Jistě, je namístě informovat lidi, o tom, že v jejich městě řádí sériový vrah a sexuální násilník. Jaký je ale zprávám o zlodějích, vrazích, pitomých řidičích a podvodnících věnován prostor, mi přijde šílené, obzvlášť když podstatné zprávy „ze světa“ (kde se často jedná o mnohem rozsáhlejší problémy) proklušou v jednominutovém sestřihu.
Co kdyby během hlavních zpráv běželo na kraji obrazovky nonstop počitadlo, kolik litrů ropy uniká v Mexickém zálivu teď, teď, teď... To by byla sranda. Stejně tak toto – beautomated.com/counter – stále aktuální počet pro lidskou chuť zabíjených zvířat; pro americké uživatele zde animalvisuals.org/data/slaughter/?y=2008.
Závěrem – tohle pásmo myšlenek jsem pojmenovala Veganství, anti-nazi, Palestina – není to všechno. Chtěla jsem zaznamenat, co vše mě v poslední době zaujalo, a především v souvislosti s problémem Čečenska jsem nabyla dojmu, že ze souboru všeho toho, co se děje okolo nás, je spousta zásadních věcí, o kterých se moc nemluví, které se na školách neučí, které se tolik neřeší. Co s tím? Není možné obsáhnout a řešit všechny problémy našeho světa. Ale můžeme se zajímat, hledat a mluvit. A nezapomínat, že jsme všichni součástí jednoho velkýho ušatýho vesmíru.
A jedno ještě – prosím pěkně, je mi devatenáct. Spoustu věcí nevím, ne všemu rozumím a nemám potřebu mít na všechno názor, obzvlášť ne takovej, kterej je „ten jedinej správnej“. Jen vnímám to, co je okolo mě, a mluvím o tom, jak to vidím. Moje názory se mění a změní, to je normální. Možná jsou moje interpretace různých světových problémů v něčem pomýlené, nejsem (zatím?) odbornice. Nesuďte mě proto přísně :)
Odkazy
burma-center.org
d-k-g.de
kurdove.ecn.cz
en.wikipedia.org/wiki/Armenian_Genocide
www.gl.iit.edu/govdocs/maps/maps.htm
www.totalita.cz
news.bbc.co.uk/2/hi/middle_east/7380642.stm
special.novinky.cz/izrael
special.novinky.cz/jugoslavie
Za objektivnost (zejména) posledních tří neručím.
Citace
[1] „Živý stál o něco víc než mrtvý“, Babylon, č. 10-11, XIX (http://www.ibabylon.cz/images/dokumenty/archiv_pdf/09_10/08_babylon_cerven_2010_strana_5-6.pdf).
[2] http://ibabylon.cz,
[3] http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/194588-turecko-stahlo-ze-svedska-velvyslance-kvuli-genocide-armenu.html
Mezinárodní a regionální konflikty se mi zdají více než akutní a podle všeho o nich ještě hodně uslyšíme. Jsem z generace raných devadesátek a vyrůstala jsem v dojmech míru a bezpečí. Válka, do které se narodila moje babička, mi přišla celkem vzdálená, a že bych se já narodila do války, to bylo pro mě nepředstavitelné. (V roce mého narození jen tak mimochodem probíhala např. válka v Perském zálivu.)
Když Američané vtrhli do Iráku, bylo mi dvanáct a byla jsem naštvaná, že „i v téhle době“ je tu zase válka. Nějak jsem měla pocit, že války rokem 1945 víceméně skončily. To, že ozbrojené konflikty, genocida... to vše s koncem druhé světové války celkem hladce pokračovalo, jsem zjišťovala o dost později.
A teď mám pocit, že protesty, nejrůznější formy aktivismu i mezinárodní ohlasy nereflektují toto dění rovnoměrně. Na úrovni státních zahraničních politik (jako i mezinárodních organizací) mě to nepřekvapuje – jednotlivé státy mají mnoho zájmů, které rozhodují, koho budou kritizovat a o čem mlčet. Ale co takřečený aktivismus? Náš prostor, kde je na nás, o čem se bude mluvit a psát? Palestina. Občas Američané v Iráku, Afghánistánu. Palestina. Izrael, Palestina.
Čečna! Minulý týden jsem četla rozhovor [1] s Irenou Brežnou (brezna.ch) ve studentském listu Babylon [2]. Irena Brežná je slovenská rodačka, jež s rodinou kvůli srpnovým událostem ´68 opustila zemi. Od osmnácti či tak žije ve Švýcarsku. Aktivistka Amnesty International, spisovatelka a válečná reportérka v Čečensku. Její výpověď je drsná.
„Ruské jednotky (...) zabily pětinu národa, dvě stě tisíc lidí - Čečenců není ani jeden milion. Každý třetí čečenský muž byl mučen v tzv. filtračních táborech. To nemá v poválečné Evropě obdoby.“ [1]
Supermarkety na maso
„I zatýkání mladých mužů (později občas i žen), jejich mučení a vraždění, (...), mělo to i své ekonomické důvody, protože ztýraného nebo mrtvolu umučeného si rodina musela vykupovat, zaplatit v dolarech. Byly na to pevné ceny, asi 2 000 - 3 000 dolarů – živý stál o něco víc, než mrtvý. (...) V jejich tradici je velmi důležitý pohřební rituál – bez řádného pohřbu jakoby člověk nežil. Filtrační tábory fungovaly tedy de facto i jako supermarkety na lidské maso.“ [1]
V říjnu 1999 dopadly na grozněnský trh tři rakety země-země, odpálené z Kaspického moře. „Tyto přesné zbraně explodovaly na tržnici v pět odpoledne, kdy tam bylo nejvíc lidí – další raketa zasáhla nemocnici. To byly stovky mrtvých, všude ležela na kousky roztrhaná těla. ... K tomu, aby mohly být tyto rakety země-země použity k útoku, musí dát souhlas ruský prezident. V té době to byl Putin.“ [1]
OSN označila Groznyj za nejvíce zničené město na světě. Letecký útok na Groznyj byl největším bombardovacím útokem v Evropě od zničení Drážďan. Čečna je na celém světě nejvíce zaminovaným regionem.
"Ně strěljajte! Zděs mirnyje ljudi i děti!" - co víc má člověk říct, když na tohle nikdo neslyší ?Brežná se vyjadřuje i k utrpení zvířat za války:
„(....) krávy stříleli do čela nebo je zlomyslně zavírali hladové do obývacích pokojů a ložnic. Zvířata, která po vesnici bezcílně pobíhala kolem zdechlin, na mě silně působila. Byl to takový kontrast života a smrti. A o utrpení zvířat za války se obvykle nepíše. Napsala jsem reportáž o tom, co to znamená vybombardovaná a vyrabovaná čečenská vesnice, i o trápení zvířat.“ [1]
Kruté hrátky
„Ruské velení například za druhé, už Putinovy války vyhlásilo přestávku v bombardování, aby byl čas na evakuaci civilního obyvatelstva, a když tisíce rodin s dětmi a starými lidmi vyrazily z města, tak byly ty evakuační konvoje napadnuté raketami.“ [1]
Jeden znalec Ruska říkal na nějaké přednášce, volně přepisuji, že obavy z Ruska jsou nafouklé a že jako největší riziko vidí ambice Číny a amerického neokonzervatismu. Národnostní konflikty Rusů a neruských národů by podle něj vyřešilo přetvoření federace na základě civilizačním a ne národnostním (Rusko je podle něj mnohonárodnostní civilizací). Podporovat identitu civilizační a potlačovat emancipaci ruskou, tatarskou, čečenskou.
Nevím. Přistoupily by kavkazské a krymské národy na jakousi velkou autonomii v rámci Ruska? Hlavně ale – byli by k takovému kroku svolní Rusové? Asi tak stejně jako jsou Izraelci svolní k osamostatnění palestinského státu, řekla bych.
A když jsem u té Palestiny – chtějí Palestinci a jejich zastánci skutečně nezávislý stát? Co přesně by měl palestinský stát být? Soustava enkláv Pásma Gazy, Západního břehu Jordánu a kusu Jeruzaléma? Problém Palestiny jsem nikdy podrobně nestudovala. Jestli Palestinci požadují území, které, doslova, „patří“ Arabům, bude to asi hodně těžké; před r. 1917 obývali vše Arabové. Kam až tedy jít, kde se zastavit? Přistoupí Liga arabských států na kompromis? Nepřijatelná pro ně byla již situace z r. 1948, kdy Izrael na původně navrženém území vznikl.
Zpět ke Kavkazu. Kavkaz je krásná země. Drsná, ale krásná. Kolik z nás, kdo se více zajímáme o problémy světa, zná aspoň přibližně mapu Kavkazu a národů na něm? Osetinci, Dagestánci, Inguši, Čečenci... Arméni, Ázerbajdžánci, Gruzínci. Před nedávnem se objevila zpráva, že Turecko stáhlo svého velvyslance ve Švédsku poté, co švédský parlament označil za genocidu vyvraždění více jak milionu Arménů osmanskými Turky v letech 1915–17. [3]
V souvislosti s Čečnou je genocida zakázaným slovem. „(...) oficiálně to nemůžete nazvat genocidou. Když Zajnab (čečenská fotoreportérka, pozn.) v Ženevě vystoupila na půdě OSN, nesměla slovo genocida použít, jinak by ji okamžitě odstřihli od mikrofonu.“ [1]
Čečenské ženy, momentka z války, kterou si spousta lidí udrží v paměti možná pět minut....
Ropná havárie v Mexickém zálivu pomalu mediálně vyhasíná. To v dnešním světě informační povodně znamená, že není.
Nejen v televizních, ale i internetových zpravodajstvích si nejde nevšimnout, jak velkou část celkového objemu zpráv zabírají kriminalistické zprávy. Černá kronika. Bojte se, na každé ulici se prochází vrah. A Policie ČR pomáhá, chrání a všechny zachrání.
Nepovažuji životy a úmrtí jednotlivých lidí za banální. A rozhodně je třeba stále připomínat, jak velká a zbytečná je úmrtnost na silnicích. Ale proboha, proč mám vidět na internetu každý den jako první informaci to, že na Budějovicku byl zastřelen muž, co k tomu říká policie a co si o tom myslí příbuzní pachatele, že na dálnici z Brna do Ostravy srazil opilý řidič motocyklistku, a že v Praze v noci někdo vyloupil večerku. Jistě, je namístě informovat lidi, o tom, že v jejich městě řádí sériový vrah a sexuální násilník. Jaký je ale zprávám o zlodějích, vrazích, pitomých řidičích a podvodnících věnován prostor, mi přijde šílené, obzvlášť když podstatné zprávy „ze světa“ (kde se často jedná o mnohem rozsáhlejší problémy) proklušou v jednominutovém sestřihu.
Co kdyby během hlavních zpráv běželo na kraji obrazovky nonstop počitadlo, kolik litrů ropy uniká v Mexickém zálivu teď, teď, teď... To by byla sranda. Stejně tak toto – beautomated.com/counter – stále aktuální počet pro lidskou chuť zabíjených zvířat; pro americké uživatele zde animalvisuals.org/data/slaughter/?y=2008.
Závěrem – tohle pásmo myšlenek jsem pojmenovala Veganství, anti-nazi, Palestina – není to všechno. Chtěla jsem zaznamenat, co vše mě v poslední době zaujalo, a především v souvislosti s problémem Čečenska jsem nabyla dojmu, že ze souboru všeho toho, co se děje okolo nás, je spousta zásadních věcí, o kterých se moc nemluví, které se na školách neučí, které se tolik neřeší. Co s tím? Není možné obsáhnout a řešit všechny problémy našeho světa. Ale můžeme se zajímat, hledat a mluvit. A nezapomínat, že jsme všichni součástí jednoho velkýho ušatýho vesmíru.
A jedno ještě – prosím pěkně, je mi devatenáct. Spoustu věcí nevím, ne všemu rozumím a nemám potřebu mít na všechno názor, obzvlášť ne takovej, kterej je „ten jedinej správnej“. Jen vnímám to, co je okolo mě, a mluvím o tom, jak to vidím. Moje názory se mění a změní, to je normální. Možná jsou moje interpretace různých světových problémů v něčem pomýlené, nejsem (zatím?) odbornice. Nesuďte mě proto přísně :)
Odkazy
burma-center.org
d-k-g.de
kurdove.ecn.cz
en.wikipedia.org/wiki/Armenian_Genocide
www.gl.iit.edu/govdocs/maps/maps.htm
www.totalita.cz
news.bbc.co.uk/2/hi/middle_east/7380642.stm
special.novinky.cz/izrael
special.novinky.cz/jugoslavie
Za objektivnost (zejména) posledních tří neručím.
Citace
[1] „Živý stál o něco víc než mrtvý“, Babylon, č. 10-11, XIX (http://www.ibabylon.cz/images/dokumenty/archiv_pdf/09_10/08_babylon_cerven_2010_strana_5-6.pdf).
[2] http://ibabylon.cz,
[3] http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/194588-turecko-stahlo-ze-svedska-velvyslance-kvuli-genocide-armenu.html
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
Příspěvky
