Triggering compassion

Krásný názor, souhlasím...

Triggering Compassion

 “I think the most important piece of advice I can give is to ‘remember your story.’ It’s only when we forget that we, too, were once unaware or …’trapped in speciesist thinking’ that we become arrogant and judgmental. If we stay humble and remember that we had our own journey, I think it is key to having open and effective dialogues with people. I genuinely believe that people are good and want to do the right thing, and it’s that perception I approach every person I meet with. I don’t believe people wake up each morning trying to figure out how they can be as cruel as possible. But I do believe people wake up every morning FORGETTING to focus on how they can be as compassionate as possible. If that’s what we speak to – their compassion – then I believe that’s what will be triggered: compassion.” - Colleen Patrick-Goudreau


Colleen Patrick-Goudreau je skvělá americká autorka a lektorka. Začínala s kurzy veganského vaření, napsala několik úspěšných veganských kuchařek, přednáší a podcastuje na svém webu www.compassionatecooks.com

Přepis rozhovoru pro ARZone, z něhož je i tento úryvek: http://arzone.ning.com/profiles/blogs/transcript-of-colleen

Přejala jsem z http://www.nonhumanslavery.com/triggering-compassion

J. Dunayer - Speciesism: komentář

"Until we reduce society's speciesism, we'll keep treating the symptoms rather than curing the illness. In the end, only a substantial decrease in speciesism can emancipate nonhumans.
Why emancipate nonhumans? Enslavement is wrong, murder is wrong, and causing innocent beings to suffer is wrong. Fully as much as humans, all nonhumans are entitled to life, freedom, and other basic rights. Humans deny this for only one reason: speciesism."

"Dokud nezmenšíme druhovou nadřazenost ve společnosti, budeme jen ošetřovat jednotlivé projevy, namísto abychom odstranili sám problém. Pouze výrazné umenšení speciesismu v myslích lidí může mimolidi osvobodit.
Proč osvobodit mimolidi? Zotročování je špatné. Vraždění je špatné. Způsobovat utrpení nevinných bytostem je špatné. V celém rozsahu jako lidé mají i mimolidé právo na život, svobodu a ostatní základní potřeby. Lidé jim toto odpírají z jediného důvodu: druhové nadřazenosti."

- Joan Dunayer, Speciesism (2004)

Nad základními texty, jako je tento, se dá dál dobře diskutovat. Celá kniha J. Dunayer se nabízí k polemice (mám ji všude podtrhanou a popsanou :). Autorka sama přitom nedává téměř žádný prostor k diskuzi, vším si je, zdá se, jistá, a pouze oznamuje. Všechno je pro ni jasně špatné nebo dobré, existuje (zjednodušeně) pouze mravně nepřijatelné a jako opak mravně přijatelné čili nutné. Toto není snaha o recenzi, pouze komentář, přemýšlení nahlas. Ať už je pro tebe/vás/nás (nevím ke komu se obracet?) její způsob komunikace myšlenek skousnutelný nebo ne, je to jednoznačně přínosná kniha. Definuje speciesismus a nonspeciesismus tak, že analyzuje myšlenkový systém, právní podobu a aktivismus obojího (speciesismus ve skutečnosti rozděluje na nový speciesismus a starý speciesismus). Zároveň je, tipuju, snadnějším uvedením do speciesismu a zvířecího abolicionismu, předtím než se člověk pustí do Francioneho (viz níže).
Určitě doporučuju k přečtení aktivistům a teoretikům* (pokud už nemáte přelouskaného Francioneho :), myšlenkově provokuje od začátku do konce.

Jak jsem si všimla, v prostředí animal studies bylo věnováno něco prostoru konfrontaci Dunayer s Francionem, z něhož do velké míry vychází. Narazila jsem zatím na spíše kritické komentáře, ale moc jsem to nestudovala, pro zájemce např. Jeff Perz, 2006 (zkrácená verze).

* Doufám, že několik teoretiků animal rights / (non)speciesismu / veganství se u nás brzy objeví :) Moc ráda bych, abychom systémové zneužívání zvířat představili a ukázali jako zcela legitimní a vážný problém, který je třeba v současné době řešit, a tím dodali legitimitu a uznání i animal studies na jedné straně a hnutí za práva zvířat na druhé.

Je myslím namístě začít diskutovat o terminologii, pokud chceme problém zneužívání zvířat přinést do české společnosti a řešit. V češtině máme spoustu termínů nerozhodnutých anebo krkolomných. Z hlavy, co mě napadá, a co by bylo dobré ujasnit:

• speciesismus (speciesmus?) / druhová nadřazenost / druhismus (?)

• animal advocates / animal activists / animalistas / animal defenders - ???

• práva zvířat? osvobození zvířat? ochrana / obrana zvířat?

• mimolidská zvířata / mimo/lidská zvířata / mimolidé (?) / ne/lidská zvířata... ???

• sentience - napadá někoho něco?

• atd., víc mě teď nenapadá.

Tento příspěvek je mimojiné snahou o diskuzi, co si o tom myslíte? Jaký termín preferujete? Budu ráda za reakce a podněty, okomentujte.

Odkazy:
* Joan Dunayer (wiki), autorka knih Animal Equality: Language and Liberation (2001) a Speciesism (2004)
* Gary L. Francione, profesor práv (zařadil na své domovské univerzitě do výuky animal rights law), autor několika knih, rozvíjí abolicionismus a kriticky se staví k welfarismu. abolitionistapproach.com
* lanternbooks.com - nakladatelství, vydává hodně zajímavé tituly (práva zvířat, social justice, environmentalismus, zdravý život)
* humanimal.cz - Human-Animal Studies v ČR


Jako obvykle se omlouvám, pokud je moje psaní těžko srozumitelné... Snažím se o kompromis mezi srozumitelností a obsažností či přesností :)

Ve jménu vědy

"Přijde den, kdy se svět bude dívat na moderní vivisekci ve jménu vědy tak, jako se my díváme dnes na upalování na hranici ve jménu víry."
Henry J. Bigelow, M.D.

(“There will come a time when the world will look back to modern vivisection in the name of Science, as they do now to burning at the stake in the name of religion.”)

Sdílím ze stránky On Nonhuman Slavery - www.nonhumanslavery.com - doporučuju, lze se přihlásit k odběru příspěvků, publikují zajímavé myšlenky.

http://www.nonhumanslavery.com/there-will-come-a-time

Nové věci

Kompilace odkazů a akcí, které mě v poslední době zaujaly - prohlédněte, sdílejte, využijte...
S láskou
B.

Forfreelife.eu
Projekt dokumentující život zvířat na českých farmách, chovech a jatkách. Původní videa a fotky, tiskové materiály.


Podívejte se aspoň na jedno video a fotky. Takhle žijou zvířata pro naše chuti. Tohle je skutečné. To, že budeme zavírat oči a budeme dělat, že se nic neděje, na tom nic nezmění.
Forfreelife.eu
Youtube stránka: youtube.com/user/flVidea

****
"Spousta lidí říká, že maso je chutné.. je ale chutné natolik, aby bylo cennější než život? Natolik, aby stálo za veškerou bolest, co se za ním skrývá?"

Z mnoha dokumentů lze jasně vidět, že značná část zvířat na jatkách se po omráčení probere a je při podřezávání a vykrvácení při vědomí - něco, co je pro většinu z nás nepředstavitelné. Ale i to se dá smést pod stůl tím, že je to přirozené. Je to jenom omluva pro něco, co se (v dnešní době a v našich podmínkách) už omluvit moc nedá. Všechno jsou to jenom omluvy, kterými sami sebe chlácholíme, že o nic nejde, že to, co se děje, je v pořádku, protože "to tak bylo vždycky".
Moc si vážím těch, kteří jsou schopni i přes všechno, s čím po svejch xx let dosud žili, poodstoupit a pohlédnout na to trochu jinak. A dost mě mrzí, že většina lidí toho není ochotná.

****
Bude to těžký den
Michal Kolesár napsal výborný obsáhlý text na téma mučení lidí - s využitím různých druhů zvířat. Vše staví na konkrétních případech. Čtení rozhodně i pro historiky.
"Lidská fantazie jakoby snad ani neměla dno. Co všechno dokázal člověk vymyslet a praktikovat, když jde o to, způsobit někomu bolest. Drtí, mačká, trhá, řeže, pálí, dusí, topí, vaří, vráží na kůl, přibíjí na kříž. Co všechno dokáže použít, když chce trestat. Dřevo, vodu, železo, oheň, zvířata. Tento text je o zvířatech v mučírnách a na popravištích."
Bude to těžký den - michalkolesar.net/?p=4204

****
Human-Animal Studies, konference
České stránky Human-Animal Studies - humanimal.cz představím rovnou s chystanou konferencí. Human-Animal Studies (také Critical Animal Studies) je nový interdisciplinární obor, který se zabývá vztahem lidí a mimolidských (nonhuman) zvířat. V zahraničí se poměrně rychle šíří, u nás se jej snaží rozvinout a podpořit právě web humanimal.cz. Jednou z jeho hlavních iniciativ je nyní připravovaná konference Critical Animal Studies - první taková v ČR (a druhá v Evropě), která se bude konat 15.-16. října 2011 v Praze (s názevem "RECONFIGURING THE ‘HUMAN’/’ANIMAL’ BINARY – RESISTING VIOLENCE”). Organizuje ji Katedra sociologie FF UK a ICAS - The Institute For Critical Animal Studies. Účastnit se mohou jak akademici, tak aktivisté, je otevřena v podstatě komukoli. Občerstvení bude zcela veganské :) (a můžu prozradit že úplně výborné) :)

Více o konferenci: humanimal.cz/CAS/index.html
Událost na Facebooku: www.facebook.com/event.php?eid=128921897181041

****
Dva blogy kamaráda Zdeňka - Buď jejich přítel jejichpritel.blogspot.com a Animal in Distress zachrana-zvirat.blogspot.com. Přidejte do svého seznamu záložek.

Vybírám pár útržků z různých článků:
Všichni voláme po svobodě pro sebe, ale většina z nás svobodu jiným bere nebo většinu z nás nesvoboda jiných nezajímá. Nepřipadá nám ani trochu hloupý, když jiný a jiné vězníme a přitom po své svobodě voláme.
Není pitomost tvrdit, že kravské mateřské mléko je důležitou součástí jídelníčku dospělých lidí? Protože je kravské mateřské, je přeci určené pro kojence, pro telátka. ...  Tak proč lidé pijí kravské mateřské mléko? Proč krávám kradou děti, aby mohli krást krávám jejich mateřské mléko?

Moc doporučuju počíst si v článku Prasata aneb nepojídejme je. Vybírám:
Profesor Stanley Curtis z Penn State University během svých studií, kdy dvě prasata učil hrát jednoduché počítačové hry (prasata při hře ovládala joystick pomocí nosu a zubů, přičemž musela joystickem ovládané ikony přesunout z bodu A do bodu B apod.) zjistil, že prasata umějí hrát skvěle joystickem ovládané počítačové hry, dokonce některé hry mnohem lépe než primáti. Curtisova kolegyně Dr. Sarah Boysen uvedla, že prasata jsou schopna se soustředit s intenzitou, kterou nikdy neviděla ani u šimpanzů.
Profesor Donald Broom z veterinární školy na Cambridské Univerzitě říká: "Prasata mají dost propracované kognitivní schopnosti. Dokonce více než psi a určitě více než tříleté dítě."
Prasata jsou schopna se velice rychle naučit rozpoznávat věci podle jména. Dokonce plyšové hračky, byť jsou si podobné, rozpoznají podle jména.
Lidé, kteří provozují útulky pro zvířata, přisuzují prasatům lidské vlastnosti, protože prasata, stejně jako lidé, si vychutnávají poslech hudby, hraní si s míčem nebo masáže těla.
Většinu dne prasata (v přirozeném prostředí, pozn.) stráví sháněním potravy, přičemž za noc mohou nachodit až 15 km.
Každý rok je na celém světě poraženo asi 1,2 miliardy prasat pro lidskou konzumaci.
V České Republice je chováno více než 4,5 miliónu prasat ročně.

"Ve velkochovech se naprosto běžně kastrují selátka bez jakéhokoliv umrtvení nebo snížení bolesti." Zkuste si to představit. Představte, si že necháte vykastrovat svoji kočku nebo psa "zaživa". Nebo si představte, že to dělají vám, jestli to vaší představivosti pomůže. A tímhle projdou miliardy malých pár dní starých selátek. Úplně malinkaté děti. Šílený.

****
Další blog, tentokrát od autorů FB skupiny "STOP Speciecizmu!"
stopspeciecizmu.blogspot.com
skupina na FB: stopspeciecizmu.tk

****
Nový informační materiál o kožešinových farmách - obsáhlý a fakt dobrý.
Ke stažení na uloz.to/8441715/informace-o-kozesinovych-farmach-pdf

Krátký informační materiál Co předchází surovině?
Ke stažení na ulozto.cz/6443909/stopkozesovymfarmam-pdf

Plakát k tzv. myslivectví - pitomému zabíjení z potěšení ze zabíjení a k ukojení svých nevybitých potřeb někoho fyzicky ovládnout. Idioti.
Ke stažení na ulozto.cz/6454728/hleda-se-pdf

Autor všech materiálů: Animal in Distress zachrana-zvirat.blogspot.com.

Toť pro dnešek vše...

Mon cher, pourquoi j'ai mal?

Dvě krátká krásná videa

...

Speciesismus

Nikdy nezapomeňte

Autor na http://jejichpritel.blogspot.com
Youtube stránka youtube.com/user/animalearthvegan

Také Stop speciecizmu! na Facebooku

Veliký respekt a díky všem, kteří jsou aktivní
xxx

Jsou jenom dvě možnosti

Buď ...

anebo...

Zdroj obrázku: www.billa.cz/akce/nedelni-akce.php
Videokanál, z něhož sdílím video: www.youtube.com/user/LiveVegan

Z mého chytrého sešitu

[ To, co není ocitované a podepsané jménem či odkazem, je ode mě.] --

Sám svobody kdo hoden,
svobodu zná vážiti každou,
ten, kdo do pout jímá otroky,
sám je otrok.
(Jan Kollár, Slávy dcera, 1824)

Tak ploužíme se světem jako stíny,
na tváři jenom netečnost a hnus,
a nedokážem věků žádné činy,
plod práce, kterou počal génius.
(M. J. Lermontov)

„Hospodářská zvířata jsou cítící a vnímavé bytosti, poskytují nám svá těla pro naši potravu a užitek, zaslouží si žít v pro ně vhodných podmínkách, řádnou péči a naši ohleduplnost.“
www.spolecnostprozvirata.cz/obsah.php?pg=vejce

„Každý je vítěz. Jak může být výkrm kuřat podle vyšších standardů welfare užitečný pro kuřata, chovatele, obchodníky a spotřebitele?“
Manuál RSPCA přeložený SPZ, www.spolecnostprozvirata.cz/data/kazdyjevitez.pdf

Welfare hnutí* je krajně oportunistické. Aktivistům a kuřatům slibuje lepší život pro kuřata, majitelům farem nulové náklady a vyšší zisky z ubohých kuřat a zákazníkům vyšší kvalitu a dobré svědomí. To první se blíží nule, to druhé mě nezajímá a to třetí jenom utvrzuje status quo.
* u nás v čele se Společností pro zvířata a jejich překlady RSPCA a CIWF

„Zachování zákazu klecí nezdokonalených od roku 2012. Cesta vpřed pro vaječný průmysl v EU.“, „CIWF Trust doporučuje, aby strategie ... byla implementována tak, aby zákaz užití malých nezdokonalených klecí mohl být úspěšně zaveden ... bez poškození živobytí producentů vajec v EU.“
Manuál CIWF, www.spolecnostprozvirata.cz/data/zakazmalychkleci_1.pdf
Pro koho CIWF pracuje??

„... pro byznys neškodné,
společnosti pohodlné
a zvířatům příliš nepomáhající organizace.“
Michal Kolesár www.realita.tv/cs/smradlava-vlna-v-rakousku

The unjust is not how, where or why animals are slaved, submitted and murdered, but the mere existence of murder and slavery. / Lo injusto no es cómo, dónde ni por qué se explota, perjudica o asesina a los animales no humanos, sino la existencia de la explotación y asesinato. www.defensanimal.org/veganismo

„Dogs look up at you, cats look down on you, but pigs are equal.“
Z nějakého citátu na letáku novozélandského SAFE

Odpovězme si, proč je špatné zabít a zneužívat člověka. Upřímně. Ne proto, že je to nezákonné, že se to nedělá. Proč je špatné zabít člověka. Protože trpí? Protože je to nespravedlivé? Protože vnímáme bolest?
Jakkoli odpovíme, bude to pravda o jakémkoli jiném zvířeti.

Každý jednotlivý velko- i malo- chov v téhle zemi existuje kvůli nám. Nejedli-li bychom maso, neexistovaly by vepříny. Nepili-li bychom mléko a nejedli sýry, neexistovaly by kravíny. Nejedli-li bychom vejce, neexistovaly by slepičárny.
Dokud budeme jíst maso, vejce a mléko, sýry, všechny naše řeči o spravedlnosti, a o lásce ke zvířatům, a tom, že zvířata by neměla trpět, zůstanou jenom řečmi.

Obhajujeme-li konzumaci zvířat tím, že i v přírodě se zvířata navzájem jedí, můžeme stejně tak obhájit i zabití a konzumaci příslušníka vlastního druhu – např. kanibalismus ze strany matky, která ve stresu pozře své děti, žárlivého otce, který zabije potomky, či matky, která vědoma nemožnosti uživit všechny děti nechá ty slabé zahynout hlady. Podle stejné logiky nemůže nikdo nic namítnout!

„Status zvířat jako ekonomických komodit znemožňuje rovnocenný ohled na jejich zájmy.“ Gary L. Francione, www.abolitionistapproach.org

V těchto podmínkách nemohou naplnit ani své základní lidské potřeby...
(nevím jak jinak vyjádřit ty nejpřirozenější potřeby, které jsou tak vlastní všem nám, živým bytostem. Prostě lidskost a lidské dostalo význam který hluboce přesahuje lidský druh.)

„Svoboda není ničím, pokud je privilegiem.“ Rosa Luxemburg

- To je tvoje starost, že nejíš zvířata.
- Je to starost těch, co zvířata jedí. Možná je to míň moje starost než tvoje. Co kdybych tě zabila a řekla, že to není moje starost? Že je to starost těch co se starají o lidská práva?

K tomu, že dojení krávě pomáhá a to byste ji nechali umřít s plným vemenem?
- zaprvé neustálým dojením se produkce mléka povzbuzuje, ne polevuje
- zadruhé krávy jsou kvůli naší ohromné žádostivosti šlechtěny a manipulovány k extrémní tvorbě mléka
- zatřetí získávání mléka nelze vidět jenom jako podojení – je třeba vidět pár zmrzačených let, hroznou nudu a stesk, bolest, tři čtyři telata i jatka.
Jasně, krávě s momentálně přetékajícím vemenem těžko pomoct jinak než vypuštěním mléka - ale sotva ji zachrání opětovné oplodnění a dojení dvakrát denně...

„Čím bezbrannější je živá bytost, tím větší nárok má na lidskou ochranu před lidskou krutostí.“ M. Mahátmá Gándhí

Liberté! Égalité! Fraternité!

Prožitky společenské, psychické, emoční i tělesné deprivace: Prasata v kotcích.

„Každý přemýšlí o tom, jak změnit svět, ale nikdo nepřemýšlí o tom, jak změnit sebe.“
N. L. Tolstoj

{The mood that moves the mountains} – to mě jednou napadlo ve snu (nekecám) a přišlo mi to geniální. Je to moje osobní motivace – když mám tuhle inspirovanou náladu, dokážu napsat a vymyslet super věci. Bohužel v poslední době mám takovouhle náladu málokdy a vždycky s trvanlivostí tak tři minuty.

Opression and elitism:
they are the common bases for all discriminations in this world
- racism – speciesism – discrimination based on état, religion, sexual orientation, political belief, nation...
[We are oppressive towards all other species and towards our Earth.]

My máme rakety, my ten mír udržíme...
Bombardování v Jugoslávii, a naše vláda: nešlo by to nejlíp bombardovat humanitárně?
(z nějakého rozhovoru)

O tom, že farmy se zvířaty jsou kontrolovány nezávislými orgány:
Když do Terezína přijela kontrolní komise Červeného kříže, nacisté jí předvedli krásné město, ve kterém židovští občané žijí spokojený život. Nechyběly kulturní aktivity a místa pro volný čas; v samotném táboře vězni sehráli před komisí divadelní představení. Idylické místo, děti na hřišti, skoro lázeňská atmosféra. Jestli je možné, že komise Červeného kříže shledala bezzávadným koncentrační tábor a židovské ghetto, pak pro farmy či jatka je toto otázka půl hodiny příprav, jestli vůbec.
(... Těžko chránit, když kontrolujícími jsou tiší společníci nacistů či tiší společníci řezníků – veterináři...)

Únik ropy v Mexickém zálivu posunul technologické možnosti lidstva dopředu
(titulek článku v Euro, 16. 8. 2010)

ZVÍŘE MĚSÍCE – sleva na rybičky 15 % - AKCE PLATÍ PO CELÉ ZÁŘÍ!
(propagační leták Pet Center, 9/2010)

Vepřový minutkový steak,
Vepřová pečeně bez kosti vcelku
cena za 1 kg
2 druhy
[Garance původu z českých chovů]
od - 18 %
129,90
Billa Quality
(vnucovaný polobulvární propagační leták "Ostrovu labužníka")

Jen tak

Mám v podstatě sepsané dva články (resp. příspěvky na blog), jeden z nich sakra už z léta, ale doteď jsem nebyla schopná je zpracovat na blog (nějaký to formátování a tak). Tak brzy :)
Kromě toho mám rozepsanou přednášku/článek pokoušející se o srovnání lidského institucionalizovaného zacházení se zvířaty (prostě - záměrné zneužívání zvířat pro naše zájmy) s institucí války, válčení a armády. Tedy - člověk-zvíře a voják-voják popřípadě lidé-zvířata a vojáci-velení armády atd. atd.
Mám problém svoje vyjadřovací způsoby narvat do vět srozumitelných pro ostatní. V mysli tvořím hrozně komplikovaný věty, přesně ve stylu syntetizujících extrakcí z interdisciplinárního úzu české historiografie a metodologie vědy bla bla bla. Narozdíl od "těch pravých odborných" textů mi moje věty dávají pořád smysl (i když poslední dobou už úplně ne), ale nemám páru, jestli jsou srozumitelné "zvenku" (doslova). No což.
Mám také rozpracovanou ppt na téma Zvířata v první světové válce, ale bohužel složenou jen z novinových výstřižků a překladů, což není zajímavý na přednes. Asi ani na prohlížení, ale to nevadí.
:)


PS. Pokud někomu přijde to, co píšu trapné nebo sentimentální, tak si prosím podle toho nedělejte názor na veganství a antispeciesismus jako myšlenku nebo vegan(k)y a antispeciesist(k)y jako takové nebo na cokoli, co s tím souvisí. Trapným může být můj způsob vyjadřování, který, vím, je subjektivní a trochu vzletný, ráda si hraju se slovy, čas od času až tak, že tomu rozumím jenom já, a taky moje prožívání, vnímání a myšlení je hodně emocionální, subjektivní. Napadá mě, co mi vyprávěl kamarád, že různé vnitřní problémy můžou lidem ukazovat to, co ostatní tak nevnímají, v jiném světle. Že dělali nějakou rešerši a jedna slečna se dlouho zastavila u telátka, které bylo přivázané řetězem a prostě nechané umřít. Slečna trpěla depresemi a proto byla schopna vnímat, jaksi soucítit s tím telátkem, prožívat s ním víc než ostatní. Jedno malé samotné slabé telátko přivázané řetězem a nechané umřít.

Tedy pokud je to, co/jak píšu pro někoho moc sentimentální a prožívané, vězte že je to moje specifikum a o veganství, antispeciesismu a dalším to nutně nevypovídá.
Mám chuť říct
VEGANISM IS NOT SENTIMENTALITY, VEGANISM IS JUSTICE.

(fotka z realita.tv/cs/mam-mnoho-prani)

Díky.

Video: Kočka oživuje mrtvou kamarádku

Video... Kočka, která se snaží oživit svoji mrtvou kamarádku. Zřejmě se jí snaží rozpohybovat srdce nebo dýchání.
... Co asi musela cítit, když si na mrtvou kamarádku položila hlavu a lehla si vedle ní? Žal...? Vzpomínala na ni?




Myslete často na zvířata, se kterými žijete. Já často zapomínám. Podrbu kocoura cestou pro pití, zavolám na něj od počítače, nebo od počítače ze špatného pocitu vstanu, jdu ho podrbat a zase zpátky. Často brečí na chodbě a já nevím proč. Vypadá to, že nechce nic z toho, co mu nabízím. Když ho přiběhnu pohladit, odejde do pokoje a otáčí se po mě, ať jdu s ním. Ale tam zase nic, sedne si, a hladit nechce. Tak nevím co s ním a jdu zase zpátky. Když k němu někdy přijdu a hladím ho, nechá se chvíli krásně hladit, a pak zas někam odejde, chvíli někde něco sleduje a pak zase přijde a čeká... nevím na co. Nevím co přesně chce a co si myslí o tom, kde žije. Jestli je šťastnej, že bydlí u mě, a že je taková spokojená kočička, pelíšky kde se naděje, plná miska, teplíčko, spinkat může všude, škrábat smí všude (nesmí, ale jenom naoko), všichni jsou na něj hodní... anebo jestli je mu smutno, že mu nikdo nerozumí a nikdo nechápe, co chce. Mám pocit, že se mu nedovedu přiblížit. Snažím se co nejvíc k němu přiblížit a pořád mám pocit, že se mi to nedaří. Možná je to ale jeho osobností. Moc se nemazlí, nepřede, je rád s někým v místnosti ale ne moc blízko, skoro nikdy nepřijde za mnou sám. Je spokojený, když leží u mýho stolu a slyší, jak biju do klávesnice? Snad je Elí kocour spokojenej, starej kocouří pán kterej má rád svůj klid a občas podrbat. Snad není smutnej.
Snad mě má taky rád, jenom to taky nedává najevo a taky doufá, že to vím.

Veganství, anti-nazi, Palestina – není to všechno

Američané nedávno oznámili, že jejich geologové objevili pod zemí Afghánistánu ohromné nerostné bohatství. Některé prognózy říkají, že do pár let Američané zaútočí na Írán. Ruská armáda ve dvou válkách vyvraždila pětinu čečenského národa. Barma – cestovat, necestovat? Bělorusko, poslední evropská diktatura. Izraelská svévole útočí na flotily s humanitární pomocí pro blokovanou Gazu. KLDR popravila svého delegáta a taktéž jeden z nejsilnějších ekonomických hráčů současnosti – Čína – je veden komunisty. Kosovo, Albánie, Srbsko. Je toho tolik, tolik, tolik.

Mezinárodní a regionální konflikty se mi zdají více než akutní a podle všeho o nich ještě hodně uslyšíme. Jsem z generace raných devadesátek a vyrůstala jsem v dojmech míru a bezpečí. Válka, do které se narodila moje babička, mi přišla celkem vzdálená, a že bych se já narodila do války, to bylo pro mě nepředstavitelné. (V roce mého narození jen tak mimochodem probíhala např. válka v Perském zálivu.)
Když Američané vtrhli do Iráku, bylo mi dvanáct a byla jsem naštvaná, že „i v téhle době“ je tu zase válka. Nějak jsem měla pocit, že války rokem 1945 víceméně skončily. To, že ozbrojené konflikty, genocida... to vše s koncem druhé světové války celkem hladce pokračovalo, jsem zjišťovala o dost později.

A teď mám pocit, že protesty, nejrůznější formy aktivismu i mezinárodní ohlasy nereflektují toto dění rovnoměrně. Na úrovni státních zahraničních politik (jako i mezinárodních organizací) mě to nepřekvapuje – jednotlivé státy mají mnoho zájmů, které rozhodují, koho budou kritizovat a o čem mlčet. Ale co takřečený aktivismus? Náš prostor, kde je na nás, o čem se bude mluvit a psát? Palestina. Občas Američané v Iráku, Afghánistánu. Palestina. Izrael, Palestina.

Čečna! Minulý týden jsem četla rozhovor [1] s Irenou Brežnou (brezna.ch) ve studentském listu Babylon [2]. Irena Brežná je slovenská rodačka, jež s rodinou kvůli srpnovým událostem ´68 opustila zemi. Od osmnácti či tak žije ve Švýcarsku. Aktivistka Amnesty International, spisovatelka a válečná reportérka v Čečensku. Její výpověď je drsná.

„Ruské jednotky (...) zabily pětinu národa, dvě stě tisíc lidí - Čečenců není ani jeden milion. Každý třetí čečenský muž byl mučen v tzv. filtračních táborech. To nemá v poválečné Evropě obdoby.“ [1]

Supermarkety na maso
„I zatýkání mladých mužů (později občas i žen), jejich mučení a vraždění, (...), mělo to i své ekonomické důvody, protože ztýraného nebo mrtvolu umučeného si rodina musela vykupovat, zaplatit v dolarech. Byly na to pevné ceny, asi 2 000 - 3 000 dolarů – živý stál o něco víc, než mrtvý. (...) V jejich tradici je velmi důležitý pohřební rituál – bez řádného pohřbu jakoby člověk nežil. Filtrační tábory fungovaly tedy de facto i jako supermarkety na lidské maso.“ [1]

V říjnu 1999 dopadly na grozněnský trh tři rakety země-země, odpálené z Kaspického moře. „Tyto přesné zbraně explodovaly na tržnici v pět odpoledne, kdy tam bylo nejvíc lidí – další raketa zasáhla nemocnici. To byly stovky mrtvých, všude ležela na kousky roztrhaná těla. ... K tomu, aby mohly být tyto rakety země-země použity k útoku, musí dát souhlas ruský prezident. V té době to byl Putin.“ [1]
OSN označila Groznyj za nejvíce zničené město na světě. Letecký útok na Groznyj byl největším bombardovacím útokem v Evropě od zničení Drážďan. Čečna je na celém světě nejvíce zaminovaným regionem.

"Ně strěljajte! Zděs mirnyje ljudi i děti!" - co víc má člověk říct, když na tohle nikdo neslyší ?

Brežná se vyjadřuje i k utrpení zvířat za války:
„(....) krávy stříleli do čela nebo je zlomyslně zavírali hladové do obývacích pokojů a ložnic. Zvířata, která po vesnici bezcílně pobíhala kolem zdechlin, na mě silně působila. Byl to takový kontrast života a smrti. A o utrpení zvířat za války se obvykle nepíše. Napsala jsem reportáž o tom, co to znamená vybombardovaná a vyrabovaná čečenská vesnice, i o trápení zvířat.“ [1]

Kruté hrátky
„Ruské velení například za druhé, už Putinovy války vyhlásilo přestávku v bombardování, aby byl čas na evakuaci civilního obyvatelstva, a když tisíce rodin s dětmi a starými lidmi vyrazily z města, tak byly ty evakuační konvoje napadnuté raketami.“ [1]

Jeden znalec Ruska říkal na nějaké přednášce, volně přepisuji, že obavy z Ruska jsou nafouklé a že jako největší riziko vidí ambice Číny a amerického neokonzervatismu. Národnostní konflikty Rusů a neruských národů by podle něj vyřešilo přetvoření federace na základě civilizačním a ne národnostním (Rusko je podle něj mnohonárodnostní civilizací). Podporovat identitu civilizační a potlačovat emancipaci ruskou, tatarskou, čečenskou.
Nevím. Přistoupily by kavkazské a krymské národy na jakousi velkou autonomii v rámci Ruska? Hlavně ale – byli by k takovému kroku svolní Rusové? Asi tak stejně jako jsou Izraelci svolní k osamostatnění palestinského státu, řekla bych.

A když jsem u té Palestiny – chtějí Palestinci a jejich zastánci skutečně nezávislý stát? Co přesně by měl palestinský stát být? Soustava enkláv Pásma Gazy, Západního břehu Jordánu a kusu Jeruzaléma? Problém Palestiny jsem nikdy podrobně nestudovala. Jestli Palestinci požadují území, které, doslova, „patří“ Arabům, bude to asi hodně těžké; před r. 1917 obývali vše Arabové. Kam až tedy jít, kde se zastavit? Přistoupí Liga arabských států na kompromis? Nepřijatelná pro ně byla již situace z r. 1948, kdy Izrael na původně navrženém území vznikl.

Zpět ke Kavkazu. Kavkaz je krásná země. Drsná, ale krásná. Kolik z nás, kdo se více zajímáme o problémy světa, zná aspoň přibližně mapu Kavkazu a národů na něm? Osetinci, Dagestánci, Inguši, Čečenci... Arméni, Ázerbajdžánci, Gruzínci. Před nedávnem se objevila zpráva, že Turecko stáhlo svého velvyslance ve Švédsku poté, co švédský parlament označil za genocidu vyvraždění více jak milionu Arménů osmanskými Turky v letech 1915–17. [3]

V souvislosti s Čečnou je genocida zakázaným slovem. „(...) oficiálně to nemůžete nazvat genocidou. Když Zajnab (čečenská fotoreportérka, pozn.) v Ženevě vystoupila na půdě OSN, nesměla slovo genocida použít, jinak by ji okamžitě odstřihli od mikrofonu.“ [1]

Čečenské ženy, momentka z války, kterou si spousta lidí udrží v paměti možná pět minut.

...
Ropná havárie v Mexickém zálivu pomalu mediálně vyhasíná. To v dnešním světě informační povodně znamená, že není.
Nejen v televizních, ale i internetových zpravodajstvích si nejde nevšimnout, jak velkou část celkového objemu zpráv zabírají kriminalistické zprávy. Černá kronika. Bojte se, na každé ulici se prochází vrah. A Policie ČR pomáhá, chrání a všechny zachrání.
Nepovažuji životy a úmrtí jednotlivých lidí za banální. A rozhodně je třeba stále připomínat, jak velká a zbytečná je úmrtnost na silnicích. Ale proboha, proč mám vidět na internetu každý den jako první informaci to, že na Budějovicku byl zastřelen muž, co k tomu říká policie a co si o tom myslí příbuzní pachatele, že na dálnici z Brna do Ostravy srazil opilý řidič motocyklistku, a že v Praze v noci někdo vyloupil večerku. Jistě, je namístě informovat lidi, o tom, že v jejich městě řádí sériový vrah a sexuální násilník. Jaký je ale zprávám o zlodějích, vrazích, pitomých řidičích a podvodnících věnován prostor, mi přijde šílené, obzvlášť když podstatné zprávy „ze světa“ (kde se často jedná o mnohem rozsáhlejší problémy) proklušou v jednominutovém sestřihu.
Co kdyby během hlavních zpráv běželo na kraji obrazovky nonstop počitadlo, kolik litrů ropy uniká v Mexickém zálivu teď, teď, teď... To by byla sranda. Stejně tak toto – beautomated.com/counter – stále aktuální počet pro lidskou chuť zabíjených zvířat; pro americké uživatele zde animalvisuals.org/data/slaughter/?y=2008.


Závěrem – tohle pásmo myšlenek jsem pojmenovala Veganství, anti-nazi, Palestina – není to všechno. Chtěla jsem zaznamenat, co vše mě v poslední době zaujalo, a především v souvislosti s problémem Čečenska jsem nabyla dojmu, že ze souboru všeho toho, co se děje okolo nás, je spousta zásadních věcí, o kterých se moc nemluví, které se na školách neučí, které se tolik neřeší. Co s tím? Není možné obsáhnout a řešit všechny problémy našeho světa. Ale můžeme se zajímat, hledat a mluvit. A nezapomínat, že jsme všichni součástí jednoho velkýho ušatýho vesmíru.

A jedno ještě – prosím pěkně, je mi devatenáct. Spoustu věcí nevím, ne všemu rozumím a nemám potřebu mít na všechno názor, obzvlášť ne takovej, kterej je „ten jedinej správnej“. Jen vnímám to, co je okolo mě, a mluvím o tom, jak to vidím. Moje názory se mění a změní, to je normální. Možná jsou moje interpretace různých světových problémů v něčem pomýlené, nejsem (zatím?) odbornice. Nesuďte mě proto přísně :)


Odkazy
burma-center.org
d-k-g.de
kurdove.ecn.cz
en.wikipedia.org/wiki/Armenian_Genocide
www.gl.iit.edu/govdocs/maps/maps.htm
www.totalita.cz
news.bbc.co.uk/2/hi/middle_east/7380642.stm
special.novinky.cz/izrael
special.novinky.cz/jugoslavie
Za objektivnost (zejména) posledních tří neručím.

Citace
[1] „Živý stál o něco víc než mrtvý“, Babylon, č. 10-11, XIX (http://www.ibabylon.cz/images/dokumenty/archiv_pdf/09_10/08_babylon_cerven_2010_strana_5-6.pdf).
[2] http://ibabylon.cz,
[3] http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/194588-turecko-stahlo-ze-svedska-velvyslance-kvuli-genocide-armenu.html

Z diskuzí / From discussions

Z mých příspěvků v diskuzi určené studentům v rámci projektu o znalostní eurospolečnosti (jakýsi koncept, který jsem dosud nepochopila). Na diskuzním fóru měla být probírána témata týkající se vědy ve všech možných podobách. Zatím jen v angličtině.

From what I had to say in a student discussion about a "knowledge based society" (an idea I haven't understood). We, the students, were supposed to discuss issues concerning science of any type.

I don't believe the state of our world & society is sustainable. We're just coming to see it now, we have a vague awareness that "something somewhere is not right", we know that people in Africa & South America are starving, that America is fighting Middle East for oil, that there are few rain forest left and so on, but then we drive home every night into a warm home, switch on a light, cook a steak in a microvawe, drink a coffee & forget about it.
However there are tons of facts that are hard to ignore. We are consuming three times more oil than we discover every year. How sustainable is this? How many more fights will there be if there's NO oil left? How quickly will every single industry in this world fall if there's no oil left?
This indeed seems as a catastrophical vision (it is a bit far-fetched for me either), but we really have to think about it.
The lifestyle of the world's one quarter (the developed North) directly affects lives of the remaining three quarters of people in the South who have no chance of competing against our will of consuming. None of us in Europe / America is solely consuming their own resources; we are consuming resources of our contemporaries in South plus those of the generations far to come. This is not sustainable.
Thus I believe the only (realistic) way to minimise the chimeric vision is for us as individuals to live as sensibly & choicely as we can.
___

It is not just an idea of one Indian scientist. The FAO (Food and Agriculture Organisation of United Nations), even the World Bank, express equal concerns that the livestock "production" poses major threat to environment.
Anyway, at any given moment there are 33 billions (meaning "miliarda" in Czech) so called farm animals on this planet (5x the human population). They must be eating something (and a single cow eats a lot). More than half of the grain fed to animals in Europe & USA is grown in Africa & South America. People are starving there; 850 millions of them each year. The question & the answer is quite simple: Why do Africans & South Americans starve and die of hunger when they have absolutely enough to feed themselves? Because we take the grain from them so we can feed it to the cattle here. (And the animals only transform one tenth of the energy received.)
So even if you don't care about what the so called livestock production does to the environment & that it takes lives from the animals who didn't want to die, you could at least care about the people who’re dying of hunger so you could have the huge hamburger for tonight dinner.
And as another of you was afraid - rainforest are also being felled primarily for the livestock production. They are being felled to create space for growing soy and corn, which is then fed to the millions head cattle stock in Argentina, Brazil and USA. (The former are number one exporters of cow's meat).
And with greenhouse emisions, the largest contributor to global warming is methan dioxide ('bout 21 times more powerful than carbon dioxide), which sources from nothing else than manure production by the 33 billions cattle in the world. (Just try to imagine how much excrements this number of cows and pigs produces in the world).
___

The increasing life span has never been proven to be related to meat consumption, has it? The major contribution to life span increase was rapid hygiene standard development (reconstruction of canalisation etc.) On the contrary, increasing meat consumption has been linked to most of the civilisation diseases by world health organisations.
___

There is something we completely missed out to mention, and yet it's fundamental when discussing Ethics of science. I am most concerned by the practice of vivisection - animal experimentation. Comparing to this, and to the immense numbers of animals "used" each day, discussing stem cells really is a minor problem.
I expect my opinion to be considered extreme, but I really am convinced that animal experimentation, in all its abhorrous forms, is unacceptable. The inflicted suffering itself should be far enough reason; we condemn human experimentation for stricly the same reasons - its absolute moral unacceptability. Even if it brought wonderful results, most of us would consider vivisection on humans unacceptable - simply because it's something we CANNOT dare. And for sentient beings tortured in the labs, the pain and the blood is absolutely the same.
But then people come up with the argument "it saves lives" and it's game over for them. But does it? I say, vivisection does not save human lives, it cannot from its fundamental base, it's a wrong practice and wrong hope. Artificially created disease in one species has nothing in common with naturally occuring disease in a different species; we react differently to almost everything & it has many times proved dangerous. What is this all for if we KNOW animals will react differently & we just want to try it? Learning about the human body on molecular basis by cutting up mouse will not tell us nothing in a real science.
___

I'm afraid that there's no choice between a rat versus a child at all. Indeed most people deem such statement as nonsense, because we've been brought up for so long to believe that vivisection "saves lives", it's a "necessary evil", it's "fundamental for our surviving", it must continue in order to cure cancer etc. It's everywhere.
But I dare to say it's not true. Of course you don't usually hear about it because nobody wants (you) to know. But if you wish to look up, you find.
Every species reacts differently; lemon juice is toxic for cats and rabbits yet it's perfect for humans and mice. Penicilin helps people but kills guinea pigs, aspirin kills cats. Arsenic is non-toxic for rabbits. No other species suffers from human type AIDS & cancer, yet thousands animals are slayed weekly for its testing - though the human type works on completely different basis. Parkinson's and Alzheimer's are tested on monkeys, cats and mice routinely though none of the species has even the same part of the brain that is responsible for it. Cancer is tested on mice; they are not even able to form natural carcinomas. Schizophrenia and depression are tested routinely on cats and monkeys the way they cut parts of their brain, sew their eyes and observe how the animals behave.
How can you test a disease on a species that never suffers from it? (Only about 1,16% of human illnesses are said to occur in other species).
Vivisectors often talk about creating a "similar" disease - the animals "look" like they have the disease; but in the world of true science, on the molecular basis, the word "similar" is meaningless.Most of the tested substances (95% appr.) passed through the animal tests are discarded immediately as useless or dangerous to humans. Animal tests and human results agree 5% to 15% of the time. Flipping a coin would be ten times more accurate. Every new substance, however intensive animal tests it went onto, must be tried out again on men - often proving fatal.
I could go on. Vivisection is a perfect business, w/t $400 billions annual turnover in the pharmaceutics, $600 billions in the chemistry industry. Of course, for the people concerned, no one wants people to think about it - it's so much easier to pretend everything's OK. But for such an abhorrous stake.
___

Everyone who studies medicine or natural science has to pass an academe where they are taught from the day one to vivisect animals. My friend studies medicine and what he told me about the experiments they do - cannot even imagine it really happens. Every doctor / scientist of nature is forced to encompass vivisection as somethng "normal" in order to graduate.
Then they start working in the field and from the day one, again, they are in the academic environment where using animals in any way is routine. And they stop thinking about it.
For the people concerned, it's a huge business. Vivisection is a huge business, as I wrote there are $hundreds of billions in the drugs & chemical industry. They get grants for their research directly from pharmaceutical companies or from state institutions (eg. National Institute of Health), which mostly comprises of vivisectors too. So of course there is no clash of interest.
And for the people, it's their fame, their money, their career. They've founded their career on something and of course very few people would give up to this, don't you think so? Stand up and admit they've been doing wrong for half of their life.
I really am convinced most of the people involved in this KNOW what they are doing is not really bringing success neither progress. But publically they would never say it. I think providing you with the data is much more useful though.

www.pnc.com.au/~cafmr/online/research/index.html
www.pnc.com.au/~cafmr/online/medical/drug1a.html
www.pnc.com.au/~cafmr/online/research/drug2a.html
http://aerzte-gegen-tierversuche.de/i.php4?Lang=de
www.vivisectionfraud.com/books.html
www.vivisectionfraud.com/1000docs.html
www.curedisease.net

Vivisekce

Otázkou není váš pes nebo vaše dítě. Naneštěstí pro zvířata tomu ale spousta lidí věří.
Protože jsme tímhle způsobem vychováváni. Protože od prvního dne nám říkají, že vivisekce "zachraňuje životy", že je to "nutné zlo", kterého se musíme dopouštět v zájmu vyléčení našich bolestí.
A že obětovat "nižší" život je omluvitelné pro každou potřebu života vyššího. Vyššího druhu, vyššího rasového původu, vyššího národa. Víra, že k této oběti MŮŽEME přistoupit vedla k pokusům na lidech. Je to jen 70 let nazpět.
Jsme vychováváni v náladě, která vyobrazuje vivisekci jako nezbytnou, zásadní pro naše přežívání & vkládá do ní naše naděje. Trvá na tom, že vivisekce musí pokračovat v zájmu nalezení léků na lidskou churavost.
Není to pravda. Pro zainteresované lidské bytosti je to obrovský byznys. Jejich kariéra, jejich peníze & sláva; málokteří by se jich vzdali & uznali, že neměli pravdu. Že dělali nepravou věc po půlku svého života.
Jsem přesvědčená, že většina lidi zapojených ve vivisekci ví velmi dobře, že jejich práce není žádná věda. Pár jich to uznalo v soukromí, sotva by to ale udělali na veřejnosti. A my všichni mylně věříme, že pokračující "výzkumy" vyléčí naše rakoviny etc. A že je děláno to nejlepší pro to, aby to tak bylo. Ne tak moc. Ale kolik lidí by si chtělo připustit, že upíráme zrak na nesprávné? Je tak moc snadnější žít ve snech & předstírat, že nic není v nepořádku. Ale za jak ohavnou cenu.

Smysl akce: Veganství nestačí

Myslím, že jsem, tak trochu, chronická altruistka. Lidem s opačným životním postojem doporučuju brát východiska v textu s rezervou. Uvědomuju si, že ne každý – bohužel – bere pomoc druhým jako jaksi sobě vlastní.

Poprvé jsem se s tím setkala na diskuzním fóru Ekoaktivismus. Nadpisek "Něco nejíst je vesměs činnost pasivní" doplněný výzvou ke konkrétní akci. Tehdy jsem nevěděla a spíš váhala: jsem veganka a to není přece málo! Proč by pasivní...
Ne, že by to pomoc nebyla – je, ta první, největší, základní. Bez ní se těžko dostaneme dál. Každý, kdo se chce opravdu dostat dál, by měl veganství přijmout. A právě – je to pomoc základní. To, co musíme, aby naše činy a slova nebyly jen klepáním na dveře bez klíčů. Veganství je nutnost, začátek, první krok. Ale chceme-li změnu, nestačí. Jako by soucit s otroky a to, že sám / sama nebudu otroky kupovat, pomohlo zachránit životy. Jako by soucit s disidenty a to, že je nebudu udávat, stačilo. Nestačí.
Veganství prožívám, je každodenní součástí toho, kdo jsem, a všech, kdo se pro veganství rozhodli, si vážím. Ale moje veganství ty, kdo zabíjejí a mrzačí zvířata, nezajímá. Příliš je neohrožuje. Beze mě přežijou. A přežijou i bez všech veganů na celém světě a přežijou, i kdyby nás bylo dvakrát víc.
Kdybych jako malá umřela, měli by majitelé kravínů a drůbežáren a řezníci o jednoho zákazníka míň – a všechno by jelo dál. O několik kilo prodaných zvířat méně, ale všechno by jelo dál. Bez zastavení. Kdybych neexistovala, kdybych umřela, situace by, stále, zůstala stejná. Co kdybych se nenarodila? Nic by se pro zvířata nezměnilo.
Byla-li bych veganka bez akce, bez šíření, bez iniciativy, pomohla bych zvířatům pryč z jejich stavu stejně, jako bych byla mrtvá. Nic by se nezměnilo.
Veganství bez akce a reakce je pro altruisty bezzubá povinnost.
...
(Kéž by každému z nás zuby narostly!)